V roce 1999 ozbrojený střet albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády a armád a policie Srbska vedl k bombardování Jugoslávie (v té době složené ze Srbska a Černé Hory) silami NATO. V březnu 2004 kosovští Albánci pořádali pogromy, které vedly k masovému vystěhování Srbů z oblasti a zničení mnoha památníků jejich historie a kultury. Kosovsko-albánské struktury v Prištině 17. února 2008 jednostranně vyhlásily nezávislost na Srbsku. Samozvanou republiku neuznávají Srbsko, Rusko, Čína, Izrael, Írán, Španělsko, Řecko a řada dalších států.

Jednání Srbska a Kosova

Vedení Srbska pod tlakem Bruselu a pro sblížení regionu s Evropskou unií a také kvůli ulehčení situace pro srbské občany v kraji v roce 2011 zahájilo jednání o normalizaci vztahů s kosovskými Albánci za účasti EU. Ale dialog byl pozastaven poté, co v roce 2018 Priština zavedla obchodní clo ve výši 100 % na zboží ze Srbska a Bosny a Hercegoviny.

„Jednání (Bělehradu a Prištiny) byla pozastavena albánskou vinou, neustupují v žádné otázce. Srbsko říká, že dokud Albánci v něčem neustoupí jako Srbové, jednání obnovena nebudou. Nyní se mění vedení EU, proběhla rozlučková večeře s těmi, kteří se účastnili jednacího procesu mezi Prištinou a Bělehradem. Teď přijdou noví lidé a jednání mohou být obnovena s nějakými novými podmínkami. Ale Bělehrad jasně oznámil, že nejdříve musejí být zrušena 100% cla na zboží, které Albánci dováží ze Srbska, a musí být splněna práva Srbů v Kosovu a Metochii, která byla určena bruselskou smlouvou z roku 2013. Ale ze strany Albánců nejsou vidět žádné záblesky. Nechtějí mluvit ani o území, nechtějí poskytnout práva Srbům v Kosovu a Metochii, ani nechtějí rušit cla. Ale proběhly u nich volby, tak je možné, že nové politické struktury a lidé se otočí čelem k Bělehradu. Perspektivy takových jednání existují,“ oznámila Sputniku ředitelka Centra pro studium současné balkánské krize Slovanského ústavu Ruské akademie věd Elena Guskova.

Podle ní by bylo zcela logické zapojení Moskvy do dialogu o regulaci v Kosovu.

„V letech 2006-2007, když se jednalo o Kosovu a Metochii, se jednání účastnily EU a další státy včetně Ruska, bylo dosaženo dobrých návrhů, bylo dosaženo vzájemného pochopení v kosovské otázce. Proto by bylo zcela přirozené, pokud by se Moskva účastnila tohoto jednacího procesu,“ uvedla Guskova.

Ruské zapojení do dialogu Bělehradu a Prištiny

Vědecká pracovnice oddělení černomořských-středomořských průzkumů Evropského ústavu Ruské akademie věd Jekatěrina Entina si myslí, že dříve nebo později se Rusko zapojí do jednání o kosovské regulaci.

„Co se týče zapojení Moskvy, dříve nebo později k tomu dojde, ať už v jakémkoliv formátu. Formát, který platí nyní, předpokládá, jak uvádělo končící vedení EU v čele s Federicou Mogheriniovou, že jakékoliv řešení, kterého dosáhne Bělehrad a Priština, musí být potvrzeno v Radě bezpečnosti OSN, to znamená, že bez souhlasu Ruska určitě nemůže být přijato. Proto se takové nebo jiné zapojení Ruska nabízí,“ oznámila.

Entina připomněla, že Srbové dříve opakovaně mluvili o zapojení Moskvy do dialogu.

Aktivace jednání je podle expertky důležité i pro Moskvu a Bělehrad, možná dokonce i pro Prištinu.

České zrušení uznání Kosova?

Během třídenní návštěvy Srbska byl český prezident Miloš Zeman dotázán, zda by Česká republika mohla zrušit uznání Kosova jako samostatného státu. Hlava státu uvedla, že bude chtít tuto otázku projednat na nejbližší poradě českých nejvyšších ústavních činitelů.

„Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo, protože jsem rád, že pan ministr (obrany Lubomír, pozn. red.) Metnar už prohlásil, že je chyba, že bylo uznáno Kosovo,“ řekl Zeman. Dodal také, že Metnar proto bude nejspíš v této otázce na „jeho straně“. „Kdo bude na straně druhé, to se za ten měsíc uvidí,“ okomentoval danou věc Zeman.