Společnou deklaraci kromě států Visegradské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko) podepsaly Kypr, Chorvatsko, Estonsko, Řecko, Lotyšsko, Litva, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Španělsko. Dokument zahrnuje 7 bodů, ve kterých státy vyzývají, aby se nesnižovalo financování kohezní politiky (EK navrhla snižování o 10 %), byly odstraněny rozpočtové rabaty a rovněž byla uplatněna možnost flexibilnějšího nakládání peněz z evropských fondů.

Podle Přátel koheze je nezbytné zabezpečit financování politiky soudržnosti na úrovni víceletého finančního rámce EU 2014–2020 v reálném vyjádření. Podle něj je politika soudružnosti klíčovým investičním nástrojem Evropské unie, který přispívá ke konvergenci úrovní rozvoje členů EU a fungování vnitřního trhu, jako i je „důležitým nástrojem k řešení nových výzev, včetně změny klimatu, průmyslové transformace i demografických výzev“.

Deklarace také vyzývá k tomu, aby členské státy či regiony EU měly větší možnost samy směrovat peníze z evropských zdrojů na potřeby, které považují za prioritní. Dodává se také,  že je nezbytné „umožnit členským státům vyšší procento převodu prostředků mezi různými fondy politiky soudržnosti“.

Přátelé koheze také vyzývají k tomu, aby byl zrušen existující systém rabatů. Ten během summitu byl označován za nespravedlivý a prospěšnější pro členy západní Evropy. 

Nespravedlivý návrh finančního rámce

Během dnešní tiskové konference, která proběhla v rámci pražského summitu, premiéři zemí Visegradské čtyřky kritizovali návrh víceletého finančního rámce Evropské unie na roky 2021-2027 . Označili ho za nespravedlivý a prospěšnější pro bohatší země Evropské unie.

Český premiér Andrej Babiš zmiňoval, že návrh finančního rámce EU na roky 2021-2027 je pro zemi V4 nepřijatelný.

„Je pro nás prioritní, aby (kohezní) politika umožňovala členským státům smysluplně využít prostředky na rychlejší rozvoj,“ uvedl premiér s tím, že by členské státy samy – na národní úrovní - měly možnost rozhodovat, kam tyto prostředky směrovat, čím by účinněji reagovaly na domácí spotřeby.

Maďarský premiér Viktor Obrán ze své strany kritizoval existující systém rabatů. Podle něj je třeba ho změnit kvůli tomu, že je prospěšnější pro západoevropské členy EU.

Polsky premiér Mateusz Morawiecky uvedl, že je třeba přesvědčit nejbohatší země (Nizozemí, Belgie, Německo či Francie), které „měly nejvíce štěstí v minulosti“, k tomu aby rozdělení nákladů bylo spravedlivé.

Pokračovat ve financování kohezní politiky je nutné i podle slovenského premiéra Petra Pellegriniho. Ten také upozornil na fakt, že se mezi novými a starými členy EU zachovávají výrazné rozdíly.

„Je naší povinností pokračovat ve financování kohezní politiky do té doby, dokud tyto regionální rozdíly neodstraníme,“ sdělil.