Uvádí se, že předvolební kampaň začíná zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů. Končit má 48 hodin před volbami a co se týče peněz, strany na ni mohou utratit maximální částku – 3 miliony eur včetně daně z přidané hodnoty.

Podle legislativy je volební kampaň jakákoliv činnost politické strany, hnutí, jejich koalice a kandidátů, za kterou se obvykle platí a směřuje k propagaci jejich činnosti, cílů a programu za účelem získání volené funkce. „Rozumí se tím činnost ve prospěch i neprospěch subjektů,“ píše se v zákonu.

​Kromě jiného mají strany povinnost mít transparentní účty. Do limitu nákladů se počítá i „rozdíl mezi cenou daru nebo jiného bezúplatného plnění uvedenou ve smlouvě a cenou obvyklou a náklady na propagaci politické strany, které politická strana vynaložila v čase začínajícím 180 dní před dnem vyhlášení voleb“.

Volby na Slovensku

Včera vyhlásil předseda slovenského parlamentu Andrej Danko oficiální termín voleb do Slovenské národní rady. Jedná se o poslední únorový den, tedy 29. únor příštího roku. Zároveň vyzval občany, aby volili zodpovědně, zajímali se o budoucnost země a zdůrazňoval, aby svůj hlas nenechali propadnout. Příští volby budou v pořadí osmé parlamentní volby v dějinách samostatného Slovenska.  

Volby se na Slovensku budou konat na pozadí probíhající politické krize. Tu odstartovala vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové v roce 2018. Premiérské křeslo musel opustit Robert Fico, na jehož místě je nyní Peter Pellegrini, rovněž za stranu Směr-SD.

Z objednávky vraždy byl obviněný kontroverzní podnikatel Marián Kočner, který byl údajně napojený na vrcholové slovenské politiky. Měla to dokazovat komunikace z jeho mobilní aplikace Threema. Monika Jankovská, státní tajemnice ministerstva spravedlnosti, jejíž jméno rovněž figurovalo v dané komunikaci, rezignovala v září pod tlakem opozice a veřejnosti na svůj post.

​V říjnu rovněž na veřejnost unikla nahrávka z kauzy Gorila. Měla zaznamenávat schůzky šéfa finanční skupiny Penta Jaroslava Haščáka se slovenskými politiky v konspiračním bytě v Bratislavě.

Kauza Gorila vypukla na konci roku 2011, kdy se na internetu objevily dokumenty, které mají popisovat uplácení vysoce postavených politiků a úředníků v letech 2005 a 2006 za vlády premiéra Mikuláše Dzurindy.