
Podle slov ministra tak učinili z toho důvodu, že dokument nezavazoval Kyjev dodržovat právo maďarské menšiny. Poznamenal, že Budapešť navrhla několik změn, které zavazují Ukrajinu plnit své závazky v souladu s mezinárodním právem. Tyto návrhy však byly zamítnuty. Szijjártó zdůraznil, že Maďarsko „nemělo jinou možnost, než vetovat prohlášení“.
„Žijeme ve střední a východní Evropě a zájmy Maďarů jsou dostatečným důvodem, abychom to chránili,“ dodal.
Na začátku října jsme informovali, že maďarské úřady začaly masově zabavovat pasy, které byly vydány v ukrajinské Zakarpatské oblasti. Jejich vlastníci nejsou totiž Maďaři.
„Nejprve Maďarsko nevědělo, že jsme byli zkorumpovaní. Teď jdou soudy jeden za druhým…Ukázalo se, že více než polovina pasů byla vydána těm, kteří nejsou etničtí Maďaři, neznají jazyk, žijí v Kyjevě nebo jinde. Policie má nyní rozkaz – jestli člověka zastaví, on ukáže maďarský pas, ale neumí mluvit maďarsky, dokument se zabavuje,“ citoval slova bývalého šéfa administrativy Zakarpatské oblasti Genadije Moskaľa ukrajinský web Obozrevatěl.
V loňském září mezi Ukrajinou a Maďarskem vypukl diplomatický skandál poté, co se na internetu objevilo video z maďarského konzulátu v Zakarpatské oblasti. Na videu bylo vidět, že maďarský konzul údajně rozdával Ukrajincům pasy a přiváděl je k přísaze na věrnost Maďarsku. Následně se však ukázalo, že nešlo o pasy ale o dokumenty pro získání občanství. V této souvislosti Ukrajina vyhostila maďarského konzula. Maďarsko odpovědělo recipročně.
Zakarpatská oblast se stala součástí ukrajinské SSR v roce 1945. Předtím bylo součástí Rakouska-Uherska a Československa. Až dosud v Zakarpatské oblasti bydlí mnozí etničtí Maďaři – podle sčítání lidu na Ukrajině z roku 2001 jejich počet dosáhl 151,5 tisíc.