Podle výsledků hlasování byl návrh zákona (H. R. 4695) schválen drtivou většinou - 403 pro, 16 proti.

Za to, že Turecko poslalo vojska do Sýrie a nakoupilo ruskou vojenskou techniku, se navrhuje uvalení sankcí na nejvyšší turecké úřední osoby, včetně ministra obrany, zablokovat aktiva tureckých úředníků a zavést sankce proti tureckým bankám Halk Bankasi nebo Halkbank.

Dokument nařizuje rovněž poskytnutí Kongresu údajů o aktivech rodiny tureckého prezidenta Recepa Erdogana v USA pro další diskusi.

Teď má tento návrh zákona schválit Senát. Poté bude předložen k podepsání prezidentovi.

Reakce Turecka

Ministerstvo zahraničí Turecka odsoudilo přijetí návrhu zákona o sankcích proti Ankaře. Patřičné prohlášení bylo uveřejněno na webu ministerstva zahraničí.

„Rozhodně odsuzujeme přijetí ve Sněmovně reprezentantů Kongresu USA dnes (29. října) návrhu zákona, který předpokládá zavedení sankcí proti Turecku v souvislosti s operací Pramen míru,“ uvádí se v prohlášení tureckého ministerstva.

V zahraničněpolitickém rezortu podotkli, že návrh zákona „neodpovídá duchu NATO a je v rozporu s dohodou o Sýrii, která byla dosažena s americkou administrativou 17. října“.

Turecké úřady rovněž vyzvaly Kongres USA, aby „nevyužíval otázek dvoustranných vztahů pro vnitropolitické cíle“. „Vyzýváme administrativu USA, aby podnikla nezbytná opatření k zabránění dalšímu zhoršení našich vztahů,“ dodali na ministerstvu.

Pramen míru

Prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan 9. října oznámil zahájení operace Pramen míru na severu Sýrie proti zakázané v Turecku Straně kurdských pracujících a teroristické skupině Islámský stát.

Moskva a Ankara podepsaly 22. října memorandum o vzájemném porozumění z 10 bodů, mj. o vstupu na syrskou stranu hranice s Tureckem za hranicemi zóny turecké operace Pramen míru jednotek ruské vojenské policie a syrské pohraniční služby. Den poté turecké ministerstvo obrany prohlásilo, že Ankara nevidí v dané etapě nutnost nové operace v Sýrii v souvislosti s dosažením dohody s RF o syrském urovnání.

Dodávky S-400

Dodávky Turecku ruských systémů protivzdušné obrany S-400, které začaly v polovině července, způsobily krizi ve vztazích Turecka s USA. Washington žádal, aby Turecko tuto transakci odmítlo a nakoupilo místo toho americké komplexy Patriot, a vyhrožoval, že odloží anebo vůbec zruší prodej Turecku nejnovějších stíhaček F-35 a také zavede sankce v souladu s CAATSA (zákon o odporu nepřátelům Ameriky prostřednictvím sankcí). Ankara odmítla ustoupit.