Kandidátce za Francii bylo dříve navrženo, aby v novém složení EK odpovídala za otázky průmyslové politiky a také novou Hlavní správu obranného průmyslu a vesmíru. Nicméně prvním kolem říjnových pohovorů v EP Goulardová, chráněnkyně Emmanuela Macrona, neprošla, neboť poslanci byli nespokojeni s jejími odpověďmi a stanovili na 10. října opakované zasedání.

Ve čtvrtek na základě výsledků pohovorů členové profilových výborů pro domácí trh a průmysl většinou hlasovali proti její kandidatuře. „Hlasování bylo tajné, ale mohu potvrdit, že její kandidatura byla skutečně dnes zamítnuta,“ řekl zdroj.

Formálními důvody nespokojenosti evropských poslanců byly podle jejich názoru ne zcela jasné odpovědi kandidátky na otázky týkající se jejích předchozích soudních řízení a také obavy, že se jí do rukou dostane příliš velký balík odpovědností.

Nicméně klíčovým v osudu Goulardové bylo stanovisko největší frakce Evropské lidové strany, jejíž parlamentní předseda Manfred Weber nemohl být letos zvolen do funkce nového předsedy EK právě kvůli nesouhlasu francouzského prezidenta, který aktivně podporoval „stínovou kandidaturu“ Ursuly von der Leyenové, která se původně vůbec neúčastnila bojů o tuto funkci.

Jako klíčový argument proti zvolení nástupce Jean-Claude Junckera prostřednictvím systému „vedoucího stranického kandidáta“, to znamená pouze na základě výsledků voleb do Evropského parlamentu, Macron prosazoval tézi, že automatické jmenování nezajistí výběr nejvhodnějšího a nejschopnějšího předsedy.

Zástupce Evropské lidové strany prohlásil ve čtvrtek na základě výsledků pohovorů s francouzskou kandidátkou, že poslanci nepochopili, proč Goulardová„nebyla vhodným kandidátem na funkci ministra ve Francii, ale přitom může být vhodná na funkci evropského komisaře“. „Rozhodli jsme se hlasovat proti, nemůžeme mít dvojí metr,“ řekla novinářům místopředsedkyně frakce Ester de Langeová.

Evropská poslankyně Manon Aubryová v rámci komentáře k rozhodnutí napsala na Twitteru, že „je to facka Macronovi“.

Zdroj