Rozsáhle se ještě před zahájením turecké akce vyjádřila europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Prozradila, jakým způsobem dle ní budou reagovat v Evropské unii a NATO. Podařilo se jí odhadnout reakci?

„EU bude mlčet, aby na nás Erdogan nepustil z Turecka uprchlíky a NATO bude šoupat nohama, jelikož i Turecko je v NATO. Poučení pro mnohé na Blízkém východě bude, že na západní spojence se nedá spolehnout a bojovat proti islámskému radikalismu se nevyplácí. V takovém prostředí netřeba uvažovat, proč jde všehno do háje, ale snažit se nemyslet na to, že padáme bez padáku,“ napsala.

Šéf komunistické strany Vojtěch Filip označil vojenskou operace za nepřípustnou a doufá, že se terorismus dá vyřešit diplomatickými kanály.

Miroslav Kalousek napsal: „Je to odporná zrada spojenců, kteří prokázali neuvěřitelnou statečnost v boji s Islámským státem. Teď USA ženou Kurdy do náruče Asada, Ruska a Íránu. Ani tehdy, když USA ustoupily Putinovi a vzdaly v ČR radar, jsem nebyl tolik rozhořčen a znechucen.“

Členové TOP 09 nedokázali pochopit, proč Donald Trump takto zradil kurdské spojence a útok odsoudili. „Odsuzujeme útok Turecka na spojence ze Syrských demokratických sil. Nechápeme, jak mohl americký prezident takto zradit kurdské spojence, kteří pomohli v boji proti Islámskému státu,“ uvedl předseda hnutí Jiří Pospíšil.

K aktuálnímu dění v Sýrii se za ČSSD vyjádřil ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Zatímco Turecko vnímá Kurdy jako své nepřátele, pro Česko a západní spojence to jsou pomocníci v boji proti teroristům," řekl.

Útok odsoudil i předseda SPD Tomio Okamura. Ve svém poselství vyzval premiéra Babiše, aby se postavil na obranu kurdského národu a odkázal na to, že ve věznicích syrských Kurdů je zhruba deset tisíc bojovníků Islámského státu.

„Vážený pane premiére, žádáme Vás, jako předsedu vlády České republiky, postavme se na obranu našeho spojence, postavme se na stranu práva, svobody a demokracie proti tureckému agresorovi, který po desetiletí vraždí a utlačuje jak kurdský národ, tak i myšlenky na lidská práva, svobodu a skutečnou demokracii. Ve věznicích syrských Kurdů je zhruba deset tisíc bojovníků Islámského státu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že je převezme Turecko, pokud dotyčnou oblast obsadí,“ uvedl.

V den zahájení turecké ofenzivy do severovýchodní Sýrie se v Praze konala komorová demonstrace proti postupu prezidenta Erdogana. Účastníci požadovali, aby EU na Turecko uvalila ekonomické sankce a Česko přestalo do země vyvážet zbraně.

Česká republika a V4 podporuje tureckého prezidenta

Český premiér Andrej Babiš v září osobně jednal s tureckým prezidentem o situaci v Sýrii. Babiš ujistil Recepa Tayyipa Erdogana, že země Visegradské čtyřky podporují vybudování bezpečností zóny na severovýchodě země.

„Podruhé ve dvou dnech jsem se viděl s tureckým prezidentem a potvrdil mu, že země V4 podporují výstavbu bezpečnostní zóny v severní Sýrii. Turecko do ní chce přemístit až 2 miliony běženců. Postavit domy, školy,“ uvedl dne 26. září.

Turecko zahájilo ofenzívu v Sýrii

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan večer 9. října 2019 informoval o zahájení operace na severovýchodě Sýrii, odkud před par dní USA stáhly své vojenské jednotky. Podle slov tureckého prezidenta je akce zaměřena proti Straně kurdských pracujících, která je zakázána v Turecku, a Islámskému státu*.

Turečtí vojáci doufají, že vyčistí pohraniční území od kurdské domobrany a také vytvoří bezpečnostní zónu, kde umístí syrské uprchlíky. V Ankaře předtím uvedli, že se v Turecku nacházejí asi čtyři miliony Syřanů, které země „nemůže donekonečna podporovat“.

Syrské opoziční jednotky následně podporované Tureckem vstoupily na syrské území východně od Eufratu, aby podpořily operaci Ankary, která nese název Pramen míru.

* IS – teroristická organizace zakázaná v Rusku