
Některé volební místností začaly fungovat v 10 hodin ráno. Úřady republiky oficiálně umožňují komunám a městům nezávisle stanovit pracovní dobu místností. Očekává se však, že do 17:00 budou místností uzavřeny a začne sčítání hlasů.
Národní rada Rakouska se skládá ze 183 poslanců. Aby se strana mohla do dolní komory dostat, musí překročit 4% hranici.
Rakouská lidová strana ÖVP během volební kampaně také navrhla zakotvit v ústavě země právo občanů platit v hotovosti. Idea získala podporu i Sociálně demokratické strany, která také navrhla zrušení poplatků při výběru hotovosti z bankomatů.
V republice v tento den budou moci volební právo využívat všichni občané starší 16 let, což je podle posledních odhadů ministerstva vnitra 6 369 796 osob.
Vláda v Rakousku je po většině moderní historie republiky tvořena dvěma politickými silami na základě staršího a mladšího koaličního partnera. Ani jedné straně se dosud nepodařilo získat drtivou většinu hlasů.
Na konci letošního května Národní rada Rakouska vyslovila nedůvěru rakouskému kancléřovi Sebastianu Kurzovi a celé vládě republiky. Toto rozhodnutí podpořila Sociálně demokratická strana Rakouska (52 poslanců), Rakouská strana svobody (51 poslanců) a strana JETZT (7 poslanců).
Byl to první případ od roku 1945, kdy parlament země odvolal kancléře.
Otázka o vyslovení nedůvěry Kurzovi byla vznesena opozicí na pozadí vládní krize v zemi, k níž vedlo zveřejnění skandálního videa s účastí bývalého vicekancléře a vůdce Rakouské strany svobody (APS) Heinze-Christiana Strache.
Strache odstoupil, Kurz odmítl dále pracovat ve vládní koalici s APS a oznámil předčasné parlamentní volby. Na posty ministrů z APS Kurz jmenoval zástupce své strany, což vyvolalo nespokojenost opozice.