Uvádí se, že dopisy dostali také šéfka zahraničněpolitického rezortu EU Federica Mogheriniová a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Kommersant píše, že Moskva už navrhovala členským státům aliance podobné dohody, ale ty tehdy o ně neprojevily zájem.

„Vyzýváme vás, abyste podpořili naše úsilí a vyslovili se pro zavedení v rámci NATO moratoria na rozmístění raket středního a krátkého doletu pozemní dislokace, podobného tomu, které vyhlásilo Rusko,“ uvádí se ve  zprávě.

Z Putinova poselství rovněž vyplývá, že dokonce i beze smlouvy o raketách středního a krátkého doletu (INF) je Rusko ochotno se domlouvat s členskými zeměmi NATO o jistých verifikačních opatřeních, píše list.

Situace kolem smlouvy INF

SSSR a USA podepsaly smlouvu INF v roce 1987. Strany se zavázaly zlikvidovat všechny komplexy balistických a okřídlených raket pozemní dislokace středního (1000 až 5,5 tisíce kilometrů) a krátkého (500 až 1000 kilometrů) doletu.

V říjnu 2018 oznámil Trump odstoupení Washingtonu od této dohody kvůli „neplnění“ Moskvou svých závazků, žádné důkazy však americká strana nepředložila. V roce 2019 Rusko zareagovalo na jednání USA pozastavením své účasti ve smlouvě INF. Smlouva pozbyla platnosti začátkem srpna.