
„Jste-li si jisti vaší evropskou orientací, přijímejte politická rozhodnutí, která by tomu odpovídala, a toto k nim nepatří,“ doporučil Srbům Lajčák.
Ministr inovací a technologického rozvoje Srbska Nenad Popović ve svém komentáři pro Sputnik podotýká, že to hlavní pro Bělehrad jsou zájmy občanů a prospěšnost ekonomice:
„Pro naši ekonomiku, zejména pro zemědělství, ale i pro jiná odvětví, je uzavření smlouvy o volném obchodu s EAEU mimořádným úspěchem. To je přístup k trhu se 200 miliony lidí, který poskytuje šanci všem druhům zboží, které Srbsko vyváží. Ano, EU je naším největším hospodářským partnerem, a máme zachovávat co nejlepší ekonomické vztahy, a naše zboží bude na tomto trhu mnohem více schopné konkurence. Máme pracovat jak s jedním, tak i s druhým," uvedl Popović.
Bezeclý režim s EAEU (s Ruskem tento režim už dávno platí) sníží vyvolávací cenu srbského zboží o 20 % ve srovnání se zbožím z EU, což nám poskytne velkou konkurenční přednost, podotýká Popović.
„Vzali jsme na vědomí pozici Evropské komise, podle níž musí Srbsko vypovědět smlouvu o bezeclém obchodu s EAEU, když vstoupí do EU. Datum toho vstupu ale není vůbec známo. Nikdo neví, kdy k tomu dojde. Proč bychom měli dnes odmítat výhody, které může získat naše ekonomika z dohody s EAEU, kvůli něčemu v budoucnu, něčemu s naprosto neurčitými termíny?“ ptá se ministr inovací.
„Chtěl bych dodat, že máme využít tohoto potenciálu k tomu, abychom vážně a strategicky přistoupili k euroasijskému trhu, jak to dělají mnohé evropské země: Německo, Francie, Rakousko a Belgie, které zformovaly celou řadu strategií a úspěšně pracují na ruském trhu,“ řekl v závěru Popovič.
Dříve stanovisko Komise pro Sputnik komentoval srbský ministr vnitřního a zahraničního obchodu Rasim Ljajić. Podle něj Srbsko, dokud se nepřipojí k Evropské unii, může uzavírat smlouvy s jinými státy a organizacemi.
„Dokud pokračují jednání, dokud nejsme členy EU, máme právo uzavírat smlouvy o volném obchodu s třetími státy,“ poznamenal Ljajić.
V pátek ve Vídni se slovenská prezidentka Zuzana Čaputová spolu se svým rakouským protějškem Alexandrem Van der Bellenem shodli, že je nutné učinit pokrok v rozšiřování Evropské unie na Balkán. Oba doufají, že se přístupová jednání rozběhnou již tento rok.