Lubomír Volný, který sám pochází z Ostravy, bombardování připomněl na svých stránkách na Facebooku.

„Před 75. lety zahynulo 540 lidí v Ostravě a okolí při náletu bombardérů Liberátor americké 15. letecké armády. Válečný průmysl přežil. Čest památce zesnulých. Neopakujme své vlastní ani cizí chyby,“ napsal Volný na Facebooku. Jaké přesně chybí myslí, neupřesnil.

Náletu se účastnilo čtyři sta bombardérů. Letecký útok začal ve tři čtvrtě na jedenáct dopoledne a trval dvě hodiny. Cílem bombardování bylo zničit průmyslové a vojenské objekty v  Ostravě, které zneužívali nacisté pro svůj válečný průmysl.

Bombardování ale především způsobilo ztráty na civilním obyvatelstvu, zatímco průmysl se po náletu velmi rychle vzpamatoval. V Ostravě a okolí o život přišlo celkem 540 civilistů.

Ztráty na civilním obyvatelstvu byly znásobeny i tím, že lidé nedbali varovných sirén. Nad Ostravou totiž často prolétávala spojenecká letadla, jejichž cílem byl vojenský průmysl v Polsku. Jenže i Moravská Ostrava byla pro nacisty strategicky důležitá kvůli svému značnému průmyslovému potenciálu. Velký význam představovaly přívozské nádraží, ale i muniční sklady, které byly ve městě.

Proto 29. srpna na řadu přišla i Ostrava. Cílem Američanů byly železárny, doly, železniční uzly a muniční sklady. Zasaženo ale bylo i centrum města nebo městské části Vítkovice a Zábřeh. Zcela zničeno bylo 123 domů a dalších 1500 bylo poškozeno. Částečně byly zasaženy i Vítkovické železárny a chemické závody. Podle historiků žádný klíčový dopad bombardování ale nemělo. Zbrojní výroba byla sice omezena, ale nikterak zásadně.

Kromě Ostravy byly bombardováním zasažena i další česká města. Jedno z nejznámějších bylo bombardování Prahy 14. února 1945. Tehdy při strategickém bombardování spojenců německých Drážďan se část letadel kvůli špatnému počasí a úhybným manévrům dostala do vzdušného prostoru nad Prahou.

Během náletu 62 amerických letounů B-17 bylo svrženo přinejmenším 250 bomb. Při leteckém útoku bylo zabito celkem 701 lidí a 1184 bylo zraněno. Bez střechy nad hlavou zůstalo na 11 tisíc Pražanů.

V rozhovoru pro Sputnik historik a kurátor letecké sbírky Národního technického muzea v Praze Michal Plavec uvedl, že si piloti uvědomovali, že se nenalézají nad Drážďany.

„Rozhodli se ji bombardovat z prostého důvodu, v bombardérech nebyl dostatek paliva, aby se vrátily bezpečně na své základny v Británii,“ řekl Plavec.

Po útoku na Prahu došlo 25. dubna 1945 i k bombardování Škodových závodů v Plzni. Na Škodovku svrhlo 198 letounů 526 tun trhavých a zápalných pum. Továrna byla zcela zničena a její provoz nebyl do konce války obnoven.