Výzkum u dálnice D11 začal na jaře 2017 a nyní pokračuje už druhá etapa.

„První etapa výzkumu probíhala do začátku léta 2017 a vzhledem k rozsahu stavby se jednalo o jeden z největších výzkumů v ČR. Jeho extrémní náročnost byla dána i tím, že se investor rozhodl zahájit výzkum najednou v celé trase budované dálnice. Druhá etapa je již o poznání klidnější. Pracuje se už jen na místech, která byla dříve pro výzkum nepřístupná,“ napsal archeolog Ladislav Rytíř.

K nejvýznamnějším objevům se řadí právě nález sídliště s keramikou z 5. tisíciletí před naším letopočtem. Zmíněné sídliště již archeologové znají z první etapy výzkumu, teď ale mají pracovní interpretaci, podle které by mohlo jít o obchodní stanici

„Koncentrace pravěkých artefaktů, jako jsou třeba kamenné nože, sekyrky a úštěpy, je skutečně vysoká," uvedl archeolog Radomír Tichý.

Zajímavé je, že třeba surovina k výrobě kamenných seker je pouze z Jizerských hor, nazývají ji metabazit typu Pojizeří.

„To dokládá orientaci pouze na tento zdroj, natolik se jevil tento kámen užitečný v mladší době kamenné. Oproti tomu surovina k výrobě štípaných nástrojů, lidově nepřesně známých jako pazourky, je daleko pestřejší. Donášela se z území dnešního Polska, v případě obsidiánu až ze Slovenska či Maďarska. V mladší době kamenné tedy každá osada musela být tak trochu obchodní stanicí,“ prohlásil Tichý.

Byly zjištěny i zajímavosti ze stavební historie pardubického zámku

Během rekonstrukce pardubického zámku byly učiněny nečekané objevy. Kromě toho se našly odpovědi na otázky, které se týkají stavební historie zámku, především opevňovací zdi, o které dosud nikdo nevěděl.

Archeologický průzkum pomohl datovat dřevěné stropy a podlahy jižního a východního křídla paláce.

„V rámci opravy řešíme dlouhodobé stavebně technické problémy památky, například podlahy ve druhém patře v bývalých expozicích přírody a numismatiky. Protože se prohýbaly, nemohli jsme do nich pustit více než třicet lidí najednou. Nyní průzkum potvrdil, že konstrukce jsou v pořádku a stačí obnovit horní vrstvy podlah. Navíc díky dendrochronologii víme přesně, ve kterém roce byly pokáceny stromy na stropní trámy,“ uvedl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Jeho slova byla potvrzena historikem Františkem Václavíkem: „Dřevo na výrobu bylo v lese pokáceno v zimě mezi lety 1541 a 1542 a bylo vybráno z dostupných druhů, jako jsou jedle, borovice i smrk. Stropní trámy, které kazetový strop Sloupového sálu vynáší, byly otesány ze stromů pokácených v další zimní sezoně. Lze tedy předpokládat, že strop vznikl v roce 1543 či o několik málo let později, kdy dřevo bylo relativně vyschlé.“