„Z hlediska Německa vypadá už samotný název (návrhu zákona – pozn. red.) jako drzost: 'zákon o ochraně evropské energetické bezpečnosti' – takto zní nedávná sankční hrozba z Washingtonu,“ podotýká autor příspěvku.

Snaha USA zavést sankce proti Nord Stream 2 je tak velká, že možné následky se ani neberou v úvahu, píše list. A přece evropské společnosti, které se účastní výstavby plynovodu, a proti nimž jsou americké sankce zaměřeny, hrají klíčovou úlohu na světovém energetickém trhu.

Po dlouhou dobu pracovaly tyto společnosti v Mexickém zálivu jako subdodavatelé amerických korporací Chevron a Exxon Mobil, připomíná Das Handelsblatt. Proto v případě jejich zařazení na sankční seznamy budou projekty v Mexickém zálivu zmařeny, protože se podobné úzce specializované firmy nedají rychle nahradit.

Ekonomika USA pohlíží na sankce proti Nord Stream 2 celkem kriticky, podotýká autor. Kromě toho by podobná omezení způsobila škody americkým exportérům plynu tím, že by pobídla evropské zákazníky ke snížení importu LNG ze Spojených států a ke zvýšení dodávek z jiných zemí, konstatuje Das Handelsblatt.

Začátkem srpna schválil výbor Senátu USA pro mezinárodní záležitosti návrh zákona o sankcích proti společnostem, které poskytují lodě pro výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Tento dokument zakazuje vstup jakýmkoli osobám do Spojených států, které se účastní „prodeje, pronájmu, poskytování nebo pomoci v poskytování“ lodí pro položení ruských mořských plynovodů v hloubce 30 a více metrů, a také blokování jejich aktiv, která se nacházejí v americké jurisdikci. Kromě toho mohou být sankce uvaleny na rakouské, německé, nizozemské, francouzské, finské a švédské společnosti.

Nord Stream 2

Projekt Severní proud 2 předpokládá položení dvou potrubí plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.

Projekt realizuje společnost Nord Stream 2 AG. Polovinu prostředků do něj investuje Gazprom, a zbytek poskytnou evropští partneři: Uniper, Wintershall, OMV, Shell a Engie. Německo výstavbu podporuje a zdůrazňuje komerční zaměření projektu. Pro realizaci projektu se vyslovilo také Rakousko, které má zájem na spolehlivých dodávkách plynu, a Norsko, jehož vládě patří 30 procent akcií společnosti Kvaerner, jednoho ze subdodavatelů výstavby plynovodu.

Proti vystupují Polsko, Lotyšsko, Litva, a také Ukrajina, která nechce ztratit příjmy z tranzitu ruského plynu. USA také brání výstavbě Nord Stream 2, protože plánují dodávat do Evropy svůj zkapalněný zemní plyn. Podle slov kritiků je Nord Stream 2 politickým projektem. Ruské úřady přitom nejednou prohlásily, že má výhradně komerční ráz, a za jeho cíl označily zvýšení energetické bezpečnosti Evropy.