První ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček se v pondělním rozhovoru pro Český rozhlas Plus ohradil proti kritice Františka Bublana, podle kterého Ústav vznikl jako bič na levici. Bublan, který se v červenci stál novým členem Rady ÚSTR tvrdí, že se v instituci dříve vyhledávaly informace na některé levicové politiky.

Žáček se však domnívá, že to byli právě lidé v ČSSD, kteří zneužívali archívy pro boj se svými politickými oponenty, mezi kterými je i současný premiér Andrej Babiš.

„Ještě vám řeknu jednu věc, kterou jsem nikde neřekl, když byla vytvořena vláda premiéra Sobotky a nastoupil do ní jako druhý muž Andrej Babiš, tak přišli sociální demokraté, už potom, co přeorali ÚSTR, ovlivnili Archiv bezpečnostních složek, tak přišli sociální demokraté za mnou a ptali se, jestli v tom archivu je něco proti Andreji Babišovi,“ prohlásil Žáček.

Věc se podle všeho měla odehrát kolem roku 2014, kdy předseda ČSSD Bohuslav Sobotka vytvořil koaliční vládu s lidovci a hnutím ANO, ve které Babiš dostal funkci místopředsedy a ministra financí. Kdo konkrétně tyto informace po Žáčkovi chtěl, však neuvedl. Nezmínil se ani, zda byl v archívech skutečně kompromitující materiál proti Babišovi.

Žáček tvrdí, že dříve, než byl v roce 2008 zřízen ÚSTR a v době, kdy byl Bublan ministrem vnitra ve vládách ČSSD Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, byly archívy zneužívány proti obyčejným občanům.

„Pan ministr (Bublan, pozn. red.) a jeho předchůdci jsou zodpovědní za to, že se materiály StB zneužívaly proti českým občanům, přestože byly tajné. A zneužívaly je instituce, které vedl. My jsme to dostali pod režim zákona,“ uvedl Žáček.

Babiš nebo Bureš?

Andrej Babiš dlouhodobě čelí obviněním z toho, že v 80. letech spolupracoval se Státní bezpečností (StB), kde byl od roku 1982 údajně veden jako agent s krycím jménem Bureš. Babiš veškerá obvinění popírá.

Jeho jméno je evidováno ve svazcích StB slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN). Babiš se kvůli své evidenci s ÚPN šest let soudil. Dne 30. ledna 2018 zamítl Krajský soud v Bratislavě žalobu Babiše na ÚPN. Začátkem března podal Babiš dovolání k Nejvyššímu soudu. Po jeho zamítnutí Babiš podal na Slovensko stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten ale v listopadu rozhodl o její nepřijatelnosti. V květnu letošního roku podal český premiér ústavní stížnost. Dříve jeden ze senátů ústavního soudu již jednou rozhodl v Babišův neprospěch.

„Já třikrát soud vyhrál, ale před parlamentními volbami 2017 někdo osvítil ústavní soud na Slovensku a ten řekl, že jsme špatně žalovali. (...) Já ten soud vyhrál a znovu ho vyhraju, budu se soudit celý život, protože jsem nikdy nic nepodepsal a nespolupracoval,“ řekl Babiš.