„Vláda Venezuely informuje své občany, že dnes (v pondělí, pozn. red.) v 16.45 hod (22.45 SEČ, pozn. red.) došlo k masivnímu výpadku elektřiny v celé zemi. Vyšetřování ukázalo, že došlo k elektromagnetickému útoku,“ uvedl ministr komunikací Jorge Rodríguez v televizi VTV.

Ministr uvedl, že útok cílil na hydroelektrický systém země. Zasaženo bylo i hlavní město, kde přestalo jezdit metro a nefungovaly semafory. Elektrický proud nešel v 19 z 24 provincií. Ministr prohlásil, že úřady pracují na obnovení elektrického systému země.

K prvnímu masivnímu blackoutu v zemi došlo 7. března. Úřady tehdy uvedly, že jeho příčinou byl útok na největší hydroelektrárnu v zemi Guri. Od té doby v zemi došlo k několika dalším výpadkům.

Venezuelská opozice v čele s předsedou Národního shromáždění země Juanem Guaidóem, který se v lednu tohoto roku sám prohlásil za prezidenta, z výpadků elektrického proudu viní vládu, která nedostatečně investuje do energetického sektoru země, který je „protkán“ korupcí. Kromě toho Guaidó tvrdí, že venezuelské úřady mohou cíleně sabotovat přenosovou síť.

„Pokusili se skrýt tragédii nepokojů po celé zemi, ale selhání je zřejmé: zničili rozvodnou síť a nemají žádné odpovědi,“ napsal na Twitter Guaidó.

Dialog s opozicí a hrozba sankcí

Venezuelská opozice se na konci ledna pokusila převzít moc v zemi. Venezuelu následně zasáhla vlna protestů proti současné vládě prezidenta Nicolase Madury a vůdce opozice, předseda parlamentu Juan Guaidó, se prohlásil za prozatímní hlavu státu. Tento krok podpořily USA a přes 50 států, včetně České republiky.

Rusko, Mexiko, Čína, Turecko, Indonésie a řada dalších států vystoupily na podporu legitimního prezidenta Nicolase Madura.

Dne 30. dubna se opozice opět pokusila o převrat. Guaidó a jeho stoupenci se shromáždili v Caracasu před vojenskou základnou Carlot a vyzvali armádu a lidi, aby svrhli Madura. Armáda ovšem na výzvu nereagovala. 

Dne 7. července opozice oznámila, že se zúčastní jednání s vládou země, a to prostřednictvím Norska v Barbadosu. Více než o týden později, dne 16. července, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová prohlásila, že očekává konkrétní výsledky vyjednávání a pohrozila sankcemi za smrt účastníka pokusu o puč, námořního kapitána Rafaela Acosty ve vězení.

„EU je připravena začít pracovat na cílených opatřeních proti těm členům bezpečnostních sil, kteří jsou zapojeni do mučení a dalšího porušování lidských práv,“ uvedla Mogheriniová.

Venezuelské ministerstvo zahraničí její prohlášení odmítlo a obvinilo Mogheriniovou z vměšování se do vnitřních záležitostí země.