„Události posledních dní potvrzují, jak se zdá, hořkou pravdu, že se většina západoevropských států smířila s anexí Krymu Ruskem, a nebude kvůli tomu dál izolovat říši Vladimira Putina na světové scéně. Kreml, který nevidí žádný politický odpor, dokončí velkou operaci s kódovým označením Bělorusko. Jeho cílem je vymazat tuto zemi z mapy Evropy,“ píše Wysocki.

Souvisí to, samozřejmě, s navrácením hlasovacího práva Rusku na Parlamentním shromáždění Rady Evropy. O to byla země připravena v roce 2014 po nelegální okupaci Krymu. Stalo se to i nehledě na to, že Rusko pravidelně odmítá výzvy vzdát se okupace, a navíc „vyzbrojuje poloostrov a zasévá tam politický teror“, zdůrazňuje autor. Ironie osudu spočívá v tom, že hlavní myšlenkou této organizace je ochrana lidských práv, dodává Wysocki.

Rusko si moc dobře uvědomuje, že pokud Západ svým způsobem akceptoval okupaci poloostrova, který z právního hlediska patří Ukrajině, nemusí Moskva očekávat žádnou rozhodnou reakci z ústředí evropské moci, Berlína, Bruselu a Paříže, v případě revize hranic na „starém kontinentu“, vysvětluje novinář. Tuto možnost Kreml vyzkoušel již v Gruzii, kde ruská armáda několik let přemísťovala hraniční stanoviště do vnitrozemí, tvrdí Wysocki.

„Dnes je ale situace mnohem jednodušší a nevyžaduje noční partyzánské akce, poněvadž se to týká Běloruska. Jakékoli aktivity Ruska vůči této zemi jsou určeny body Smlouvy o svazovém státu, která upravuje spolupráci dvou zemí prakticky ve všech sférách. A navíc, Bělorusko je zcela závislé na Rusku z finančního hlediska a tento proces se bude jenom prohlubovat. To znamená, že máme hotový scénář anexe v bílých rukavičkách, a to bez jediného výstřelu a ozbrojeného zásahu,“ upozorňuje polský novinář.

Autor rovněž poznamenal, že ne všichni si uvědomují, že anexe Běloruska poskytne Putinovi možnost zůstat i nadále u moci. Nynější prezidentské období mu končí v roce 2024 a z právního hlediska nemůže být znovu zvolen. Avšak, kdyby se na mapě Evropy objevil nový útvar, do jeho čela by se určitě postavil Vladimir Putin. V tomto případě by se tedy mohl opět stát prezidentem a začít „od píky“, vysvětlil Wysocki. 

„A současně bude muset Lukašenko opustit prezidentský palác v Minsku. Obsadí nejspíš spolu se svojí politickou špičkou méně vysoké posty. Možná, že se minský palác stane druhou oficiální rezidencí Putina, do které bude zvát méně žádoucí hosty,“ uvažuje Wysocki. 

Lukašenko však u příležitosti Dne nezávislosti Běloruska pronesl významný projev:

„Můžeme je požádat, aby nás ochránili – jaderný deštník, hypersonické zbraně apod. Chcete být součástí Ruska, aby nás bránilo? Ne. Já to také nechci.“

Avšak již brzy se Lukašenko o takové otázky nebude muset starat. Vším se bude zabývat Kreml. Běloruský prezident bude moci jenom zpívat slova hymny Svazu Ruska a Běloruska, schváleného v prosinci 2018:

„Vždy budeme chránit bratrství. Nikdy ho nezradíme. Nezapomeneme na odkaz předků. Náš Svaz je nezničitelný,“ napsal na závěr polský novinář Konrad Wysocki.