Podle něj to souvisí s politickými riziky. Má na mysli nedostatečné financování.

„Již bychom dnes byli na Měsíci, kdyby neexistovala politická rizika. Upřímně řečeno, byli bychom již i na Marsu,“ řekl.

Bridenstine oznámil, že se v devadesátých a na začátku dvou tisících let snažil NASA vrátit na Měsíc a vstoupit na rudou planetu, oba projekty však vyžadovaly příliš dlouhé přípravy a velké výdaje.

Poznamenal, že ze stejného důvodu nemusí dojít k výsadku na Marsu, který se plánuje v roce 2024.

Administrativa Donalda Trumpa nedávno za úkol vytyčila urychlení měsíčního projektu a vyslání člověka na družici Země v nejbližších pěti letech místo roku 2028. Obnovená koncepce dostala název Artemis na počest řecké bohyně Měsíce. Podle mýtů byla také sestrou Apollóna, po kterém byl pojmenován předcházející americký měsíční projekt, v jehož rámci se v roce 1969 konal první výsadek člověka na Měsíci.

Připomeneme, že Trump vyčlenil v květnu NASA dodatečně 1,6 miliardy dolarů na osvojení Měsíce a Marsu. Americký prezident zdůraznil, že se za jeho vlády vrací převaha NASA.

„Vrátíme se na Měsíc, pak se vydáme k Marsu. Pozměním rozpočet, abychom se mohli do vesmíru vrátit velkými činy.“

13. března byla ve Washingtonu podepsána dohoda o spolupráci mezi Ruskou akademií věd a Národní akademií věd USA. Došlo k prodloužení dohody podepsané před 60 lety. Iniciátorkou byla americká strana.