„Děravá“ letadlová loď

Letadlová loď HMS Queen Elizabeth je čelní vlajka v sérii dvou lodí stejnojmenného projektu. Byla stavěna osm let, britskou státní pokladnu stála 3,1 miliardy liber šterlinků. Výtlak - 65 tisíc tun, délka - 282,9 metrů, šířka - 75 metrů. Na „Královnu Alžbětu” se vejde letecká skupina téměř 40 strojů - stíhaček F-35 v lodních úpravách a vrtulníků typu Merlin. Nyní loď prochází námořními zkouškami, měla by se připojit k loďstvu v roce 2020. Pokud se samozřejmě podaří zjistit a odstranit důvod, díky němuž letadlová loď „teče”.

Podle informací portálu Defense News bylo nutné tento týden přerušit námořní zkoušky poté, co voda zaplavila jeden z prostorů lodě. Zástupce britského ministerstva obrany informoval o „menším problému ve vnitřním systému lodě“. Podle údajů britských médií si „Královna Alžběta“ stačila loknout 200 tun mořské vody. Samozřejmě, že pro loď s výtlakem 65 tisíc tun to vůbec není moc, ale testy byly přerušeny.

Je to už druhý případ průniku vody. Do nejnovější britské letadlové lodě začalo téct již v prosinci 2017 – třetí den plavebních zkoušek. Objevil se také problém s jedním z vodních šroubů a letadlová loď se vydala do opravny.

Problémová stíhačka

Stíhačka páté generace F-35, náklady na jejíž vývojový program přesáhly 55 miliard dolarů, vejde do historie letectví jako jedno z nejproblémovějších amerických letadel.

V roce 2018 Pentagon uveřejnil zprávu, v níž poukázal na to, že v konstrukci F-35 nebylo odstraněno asi tisíc různých závad, přičemž 111 z nich patří do první kategorie složitosti, což znamená, že mohou způsobit úmrtí nebo vážné zranění pilota. Autoři zprávy zejména upozorňují na to, že při letu v bouřce hrozí letadlu zničení kluzáku v důsledku množství plastů v konstrukci a také výbuch palivových nádrží. Kromě toho si piloti F-35 stěžují na závratě, brnění prstů a dezorientaci, což signalizuje nedostatek kyslíku během letu.

V lednu 2019 Bloomberg uveřejnil referát Pentagonu o kritických problémech se spolehlivostí a životností letadla, přesností jeho zbraní, nedokonalostí softwaru. Ukázalo se například, že high-tech nátěr, který dělá stíhačky neviditelnými pro nepřátelské radary, se opotřebovává rychleji, než se očekávalo. Pentagon přesto tato letadla kupuje a aktivně je prodává svým nejbližším spojencům.

 „Tlusté“ bojové vozidlo pěchoty

Nejnovější německé pěchotní bojové vozidlo Puma, uvedené do provozu v dubnu 2015, německá armáda dlouho nechtěla kupovat. Ministr obrany Thomas de Maiziere řekl, že Bundeswehr tato vozidla nebude objednávat, dokud vývojáři neodstraní řadu vážných nedostatků.

Během zkoušek pěti vozů byly zjištěny problémy se systémem nočního vidění a řízení střelby, řidič měl špatný přehled. Část nedostatků byla odstraněna, „Puma” byla přijata, ale je i nadále kritizována.

Odborníci říkají, že hlavní nevýhodou tohoto vozidla je nadměrná bojová hmotnost  - 43 tun, což je srovnatelné s ruským hlavním bojovým tankem T-90. To komplikuje přepravu Pumy vzduchem a také nepříznivě ovlivňuje provozní a taktickou mobilitu stroje.

Dalším důvodem kritiky je výška vozidla, dosahující 3,1 metru. To znamená, že Puma je dokonce vyšší než tank Leopard 2 a je velmi zranitelná vůči protitankovým zbraním. A jako třešnička na dortu: jedno takové vozidlo stojí asi devět milionů eur, čímž je možná nejdražším autem ve své třídě. Znepokojivý je i technický stav Pumy, která byla dodána vojákům. V roce 2018 noviny Die Welt napsaly, že ze 71 bojových vozidel pěchoty, které byly uvedeny do provozu před rokem, je v provozu pouze 27.

 „Zlatý“ torpédoborec

„Neviditelné“ torpédoborce amerického námořnictva Zumwalt jsou názorným příkladem toho, jak přemrštěné ambice vedly k více než skromnému výsledku. Pentagon doufal, že dostane 32 lodí tohoto typu za celkem 40 miliard dolarů. Cena však rostla astronomickým tempem. Objednávka byla zredukována na 24 torpédoborců, pak na sedm. Nakonec flotila získala pouze tři lodě v ceně 4,4 miliardy dolarů za každou.

Přední torpédoborec řady DDG-1000 byl spuštěn na vodu 16. října 2016. O týden později se zastavil v Panamském průplavu. Hlavní pohonný systém se rozpadl: mořská voda se dostala do ložisek spojujících indukční palubní motory lodi s hnacími hřídelemi. Obě hřídele byly mimo provoz a Zumwalt narazil do stěny kanálu. Loď byla slavnostně odtažena k nejbližší vojenské námořní základně na opravu.

Můžeme také uvést, že Pentagon dosud nenabídl alternativy drahých 155 mm LRLAP nábojů (800 tisíc dolarů na jednotku), kterými měla střílet děla Zumwaltu.