Poslankyně Kateřina Konečná za KSČM publikovala dopis, který jí poslal ministr zahraničních věcí Petříček. V něm stojí, že český velvyslanec v Německu se účastnil Sudetoněmeckého sněmu dne 9. června 2019 v Řezně na základě jeho požadavku.

„Pan velvyslanec byl o účast na sněmu v roli zástupce České republiky požádán mým jménem prostřednictvím Sekce evropské Ministerstva zahraničních věcí ČR,“ napsal v odpovědi na dotazy Kateřiny Konečné ministr zahraničí.

„Tak toto je silné kafe! Když jsem se ptala ministra zahraničí za ČSSD Petříčka, zdali účast českého velvyslance na sněmu sudeťáků projednávala vláda, tak mi odepsal, že tam byl na jeho pokyn!!!! To jako vážně ČSSD pokračuje v linii odeesáka Petra Nečase? Co udělá Petříček příště? Vyznamená Mašíny nebo jiné vrahy? Nabídne sudeťákům, že jim dáme majetky jako církvi? Hnus,“ reagovala Konečná na obsah dopisu na svém Facebooku.

Poslankyně Kateřina Konečná nebyla jediná, koho odpověď ministra zahraničních věcí Petříčka rozlítila.

„To je fakt skandální. Ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD, který je loutkou Miroslava Pocheho, jenž podporuje kvóty na imigranty, přiznal, že český velvyslanec v Německu Tomáš Podivínský byl na srazu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na základě jeho instrukcí! To by vysvětlovalo, proč vláda Andreje Babiše nechce vymáhat reparace po Německu z druhé světové války. Sudetští Němci začínají vystrkovat růžky a hrozí prolomení Benešových dekretů například i v kauze Walderode, a ministr zahraničí vysílá českého velvyslance na sraz Sudetoněmeckého landsmanšaftu, který má nacistické kořeny! Fuj, pane Petříčku!“ napsal na svém Facebooku poslanec SPD Radim Fiala.

Fiala se ve svém příspěvku neomezil pouze na komentování dopisu ministra Petříčka, připomněl také, o co se v případě Sudetoněmeckého landsmanšaftu jedná.

„Sudetoněmecký landsmanšaft je organizací, kterou založili nacisté, fašisté a němečtí šovinisté. V roce 1949 byl vyhlášen jeden ze základních a dodnes platných dokumentů SdL, tzv. Eichstättská adventní deklarace, kde se mj. objevují tyto požadavky: „Naším nezadatelným požadavkem je návrat vlasti v jazykových hranicích z roku 1937. Jde o nastolení udržitelného poměru mezi Německem a jeho západoslovanskými sousedy. Předpokladem pro to by také byla připravenost Čechů a Poláků vrátit vyhnaným Němcům jejich vlast. Všechny tyto úkoly mohou být řešeny pouze v rámci federalistického uspořádání Evropy,“ napsal Fiala a dodal: „Místo toho, aby naše ministerstvo zahraničí hájilo naše zájmy a vymáhalo reparace po Německu, na které máme nárok, tak se naopak plazí před Sudetoněmeckým lansdmanšaftem, což je organizace, která má nacistické kořeny!“

Poslankyně Konečná později na své internetové stránce publikovala zprávu, která věnuje pozornost i otázce landsmanšaftu.

Píše v ní, že Benešovy dekrety jsou pojítkem aktuálně probíhajících kauz a čelní představitelé landsmanšaftu by si přáli jejich zrušení. To by podle názoru Konečně mělo „nedozírné následky“ pro Českou republiku.

„(Benešovy dekrety – red.) leží lidem jako Bernd Posselt a jejich českým přisluhovačům stále v žaludku. To dokazuje i rozhovor pro časopis Týden v loňském roce, kdy Posselt prohlásil: „Udělalo by mi velkou radost, kdyby Benešovy dekrety nebyly v českých zákonech… Uvítal bych, kdyby byly odstraněny… Ocenil jsem, jak mluvil Daniel Herman před dvěma roky na akci Sudetoněmeckého landsmanšaftu, jak následně vystoupili Pavel Bělobrádek, Petr Nečas a Bohuslav Sobotka,“ uvedla Konečná na svých stránkách.

Poslankyni KSČM ale chování českého ministra zahraničí podle jejích slov neudivuje, neboť Petříček „přihlíží adoraci banderovců na Ukrajině mající na rukou krev československých osvoboditelů, nebo když horlivě strká hlavu do zadku USA“.

K otázce Sudetoněmeckého landsmanšaftu se vyjádřil i předseda KSČM Vojtěch Filip. Ten Petříčkovi na sociálních sítích připomněl, že by měl chránit české národní zájmy, a neorganizovat „kroky proti státní suverenitě, ve spolupráci s těmi, jejichž předkové už jednou náš stát pomáhali rozbít“.

Sjezd sudetských Němců v ČR

Během zasedání 70. sjezdu Sudetoněmeckého krajského sdružení v bavorském Řezně nejvyšší činitel sudetských Němců Bernd Posselt zmínil, že by sudetští Němci mohli další sjezd uspořádat v České republice, ale dodal, že si jsou vědomi toho, že je to pro českou společnost citlivá otázka. Uvedl také, že se obává psychologické atmosféry, která možná ještě není příznivá.

Po druhé světové válce byly z Československa vysídleny tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění. Podle česko-německé komise historiků během nuceného vysídlení přišlo o život 15 až 30 tisíc Němců.