„K diskutovanému sjezdu landsmanšaftu na území naši republiky bych si vypůjčil slova historika Vlastimila Vondrušky: (...) Se sousedy musíme žít rozhodně v dobrém, nicméně našimi sousedy jsou Rakousko a Německo, nikoli landsmanšaft. Je to spolek, který by neměl mít žádná oficiální privilegia, a proto nechápu naše politiky, kteří jezdí poklonkovat potomkům sudetských Němců. To, co dělali jejich předkové našim předkům, je rozhodně neodpustitelné, a nelze nad tím zavírat oči,“ napsal Václav Klaus mladší.

Podle jeho názoru je možné diskutovat o právním rámci odsunu Němců a o otázkách nedokonalosti pojetí kolektivní viny. V těchto otázkách ovšem podle názoru politika není možné projevovat slabost.

„Můžeme samozřejmě diskutovat o právním rámci odsunu Němců, o nedokonalosti "kolektivní viny", jenže k čemu by to bylo? Odsun byl jednoznačně výsledkem nejkrvavější války lidských dějin, kterou rozpoutalo fašistické Německo, a tu válku prohrálo. A dějiny vždy psali vítězové. Historická událost, pokud se stane, se prostě stala. Každé dodatečné omlouvání není projevem moudrosti, ale slabosti nebo ještě hůře – hlouposti,“ píše politik hnutí Trikolóra.

Ke vznikajícím otázkám okolo sudetoněmeckého landsmanšaftu před několika dny komentoval i poslanec Evropského parlamentu za SPD generál Hynek Blaško. Ten poukázal na tlak vyvíjený na Benešovy dekrety a snahy o jejich prolomení.

„Pokud Sudeťáci budou požadovat zrušení dekretů, půjdeme ven s požadavkem na vyplacení reparací,“ prohlásil Hynek Blaško.

Sjezd sudetských Němců v ČR

Během zasedání 70. sjezdu Sudetoněmeckého krajského sdružení v bavorském Řezně nejvyšší činitel sudetských Němců Bernd Posselt zmínil, že by sudetští Němci mohli další sjezd uspořádat v České republice, ale dodal, že si jsou vědomi toho, že je to pro českou společnost citlivá otázka. Uvedl také, že se obává psychologické atmosféry, která možná ještě není příznivá.

Po druhé světové válce byly z Československa vysídleny tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění. Podle česko-německé komise historiků během nuceného vysídlení přišlo o život 15 až 30 tisíc Němců.