Udělali všechno správně

Po zavedení sankcí Rusko kardinálně změnilo strukturu svých mezinárodních rezerv. Nyní má Centrální banka RF 2 190 tun zlata v hodnotě asi 90 miliard dolarů. To je rekordní objem za celé postsovětské období. V posledních deseti letech se zvýšil podíl drahého kovu ve valutových rezervách ze 3,5 na 18,6 procenta. A podíl dolaru se snížil skoro o jednu čtvrtinu – na 21,9 procenta.

Nepředvídatelnost Trumpovy administrativy, nezkrotná snaha Federálního rezervního systému o půjčky a geopolitická nestabilita umožňují, aby zlato vypadalo lákavěji než americké státní obligace.

Ještě v roce 2010 přesahovaly investice Centrální banky RF do treasures 176 miliard USD. Od roku 2014 úměrně růstu sankčního nátlaku z Washingtonu snižovala Centrální banka RF portefeuille americký aktiv a do začátku roku 2019 z těchto papírů zůstalo jen 14 miliard dolarů.

„Rusko ukázalo celému světu, že země s velkou ekonomikou a pátými největšími zlatými a valutovými rezervami na světě se může zbavit větší části dolarových aktiv a cítit se přitom výborně,“ podotýká Bloomberg.

Berou si příklad

Podle příkladu Ruska světové centrální banky stále aktivněji nakupují zlato. Údaje Světové rady pro zlato (WGC) svědčí o tom, že objem drahého kovu na bilanci centrálních bank se zvýšil za minulý rok o 651 tun, což je nejvyšší ukazatel od roku 1971, kdy se USA vzdaly zlatého standardu.

Po ruské bance, která si koupila téměř polovinu celého zlata, se stala druhým největším kupcem Čína. Disponuje zásobou v objemu 1 853 tuny za 76 miliard USD. Koncem minulého roku Peking po více než dvouleté přestávce prudce zvýšil nákupy zlata, což způsobilo růst jeho ceny na půlroční maximum – 1300 dolarů za unci.

Dalším velkým zákazníkem drahého kovu se stalo Turecko – v minulém roce se jeho zlaté rezervy zvýšily o 51,5 tuny. Do tohoto klubu se snaží vstoupit také Indie. V minulém roce zvýšila Rezervní banka této země zásoby zlata o téměř 42 tun na rekordní úroveň 600,4 tuny.

Příčinou zvýšeného zájmu o univerzální akumulační prostředek je snaha o diverzifikaci rezerv a o snížení závislosti na americkém dolaru, tvrdí analytici. Zlato nabývá stále většího významu jako pojistka před defaultem USA.

Zlato prudce zdražilo

Ruskou strategii nakupování zlata řada odborníků pokládala za mylnou. Ještě před čtyřmi lety německý deník Die Welt podotýkal, že Putin zahnal svou zemi do pasti zlatých rezerv. Od roku 2013 zažil drahý kov řadu prudkých poklesů. K jednomu z takových poklesů ceny došlo v létě roku 2018. Během jednoho měsíce se snížila burzovní cena zlata z 1260 na 1170 USD za unci.

A v březnu 2019 se snížily kotace z 1324 na 1285 USD, což ovlivnilo cenu rezerv Centrální bank RF. Později pozorovatelé uznali, že se Rusko chová jako pragmatický investor a chladnokrevně nakupuje na burze za výhodnou cenu zboží, které jiní aktivně prodávají.

Letos v květnu si Rusko koupilo dalších šest tun (200 tisíc uncí) zlata. Centrální banka to udělala přímo před červnovou rallye: drahý kov se zdražil z asi 1280 USD na šestileté maximum a překonal rekordní cenu 1400 USD. V tomto týdnu přesáhla cena jedné unce zlata na Londýnské burze 1428 dolarů.

Odborníci jsou přesvědčeni, že se cena zlata bude i nadále zvyšovat. „Reálná výnosnost blízká nule sníží poptávku po cenných papírech nominovaných v USD a může zvýšit poptávku po zlatu. A posun sázky Fedu směrem záporných čísel zaručeně vyprovokuje růst cen drahého kovu,“ poukazuje ve své předpovědi Goldman Sachs.