Základ průzkumu poslanců tvoří sledování růstu radikálních islamistických nálad ve Francii za dobu několika desetiletí. List píše, že kartotéka osob, jež jsou sledovány v rámci programu prevence terorismu, dnes obsahuje 21 039 jmen, z toho 10 092 lidí je aktivně sledováno. Víc než 1 500 z nich „vykonává nebo vykonávalo práci, která se dá označit za „zranitelnou“ buď kvůli její podstatě (pozemní nebo letecká doprava, soukromá bezpečnostní služba), anebo kvůli jejich kontaktům s lidmi.

Co se týče práce s radikálními náladami příslušníků státní bezpečnosti a pořádkových orgánů, dospívají poslanci ve své zprávě k optimistickému závěru, pokud však jde o městskou policii a soukromé bezpečnostní agentury, je to celkem jinak. Autoři průzkumu uvádějí, že kontrola v těchto strukturách je méně přísná nehledě na to, že zaměstnanci nesou odpovědnost za bezpečnost a mohou být vyzbrojeni.

Autoři zprávy konstatovali také, že neexistuje vyspělá politika v prevenci a odhalení extremistických nálad ve zdravotnictví. Poslanci navrhli, aby v těchto odvětvích byla zřízena speciální funkce „referentů pro radikalizaci“, kteří by informovali příslušné instance o radikálních náladách zaměstnanců, anebo uživatelů jejich služeb.

Zvláštní pozornost je v této zprávě věnována extremistickým náladám v sportovním prostředí, kde se radikální islamismus projevuje v různých formách, počínaje kolektivní modlitbou v šatnách (i během soutěží), a konče požadavky o výhradně halal stravě a nošení podvlékaček ve sprchách. Dost často se stane, že sportovci odmítnou pozdravit soupeře a odůvodňují to tím, že se mohou poklonit pouze Alláhovi. Stále více jich nosí během soutěží a tréninku dlouhé legíny, hidžáby a závoje, a to z povolení vedení sportovních federací nehledě na existenci pravidel, jež to zakazují. Některé sportovní kluby nepouštějí ženy, anebo jim zakazují trénink ve stejném čase s muži. „Federace bojových umění dokonce požádala svého technického ředitele, aby při sestavení rozvrhu přihlížel k náboženským svátkům,“ sdělili autoři průzkumu.