Danko pozval běloruskou delegaci během své návštěvy Běloruska, která proběhla začátkem června. Slovenský Denník N ve čtvrtek informoval o tom, že se pozvání týká i běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Pokud jde o ostatní ústavní činitele, setkalo se pozvání Lukašenka s odporem. Premiér Peter Pellegrini (Směr-SD) prohlásil, že nejdůležitější hosté na oslavách budou přímí účastníci povstání. Dále avizoval, že seznam pozvaných hostů bude konzultovat s prezidentskou kanceláří i s parlamentem.

Prezidentka Zuzana Čaputová již ale dala najevo, že pozvání Lukašenka nevítá. Ve čtvrtek oznámila, že pozvání prezidenta by mělo vycházet od hlavy státu. Věří, že její prohlášení bude pro Lukašenka jasným signálem.

Ministr zahraničí Miroslav Lajčák (za Směr) se domnívá, že se Danko dopustil diplomatického přešlapu. I on poznamenal, že podobné pozvání mělo být iniciativou partnera, a prezidenta by proto měl zvát prezident.

Velmi ostře však na toto pozvání reagoval předseda SaS Richard Stuhlík, který Dankovu iniciativu označil za drzost.

„Prezident Lukašenko je považován za jediného evropského diktátora a je absolutně nevhodné, aby přijel do Banské Bystrice,“ uvedl Stuhlík, podle kterého je problematické i pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina, a to kvůli připojení Krymu k Rusku.

Podle Stuhlíka Danko tímto pozváním urazil památku těch, kteří na Slovensku bojovali za svobodu. Na výročí povstání Slováků proti nacismu, „které mělo mezinárodní charakter, nemají diktátoři co pohledávat“.

Danko však na svém pozvání trvá. Tvrdí, že pozvání není přípravou pro oficiální návštěvu na nejvyšší úrovni. Pokud ho Lukašenko přijme, pak ho Danko uvítá jako svého osobního hosta. Informoval o tom Dankův mluvčí Tomáš Kostelník. Předseda Národní rady SR dále vyzval, aby se tyto oslavy nepolitizovaly.

Podle něj by měli být na kulatém výročí povstání přítomni nejvyšší představitelé všech států, jejichž občané obětovali životy a pomohli Slovákům zbavit se fašismu.

Slovenské národní povstání proti wehrmachtu a vládě Jozefa Tisa bylo zahájeno dne 29. srpna 1944. Povstání iniciovala Slovenská národní rada, ve které měla velký vliv komunistická strana Slovenska. Cílem povstalců bylo pomoci blížíce se Rudé armádě překročit Karpaty. Po jeho vypuknutí zásadní pomoc povstání poskytl Sovětský svaz. I když bylo povstání potlačeno, wehrmacht utrpěl značné ztráty.