PACE přijalo usnesení, v němž potvrdilo pravomoc ruské delegace v plném rozsahu. V tomto kroku české ministerstvo zahraničí vidí „snahu tohoto orgánu o pokračování dialogu a udržení ochrany lidských práv obyvatel Ruské federace do budoucna“.

„Smyslem tohoto rozhodnutí je přispět k jejich efektivnímu přístupu k lidskoprávním mechanismům Rady Evropy, a zejména k Evropskému soudu pro lidská práva,“ uvádí se v oficiálním prohlášení.

Česká republika, stejně jako dalších 46 států, podpořila návrat hlasovacího práva Rusku v Radě Evropy.  

„Rezoluce PACE v žádném případě nic nemění na trvalé pozici české vlády k ruské anexi Krymu. ČR ji i nadále považuje za hrubé porušení mezinárodního práva,“ dodali na MZV.

​Návrat Ruska do PACE

Již dříve Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo usnesení, v němž potvrdilo pravomoc ruské delegace v plném rozsahu. V přijatém dokumentu se uvádí, že PACE „vyzývá Moskvu, aby realizovala všechna doporučení, která jsou obsažena v usneseních z roku 1990 (2014), 2034 (2015) a 2063 (2015)“.

V usnesení se také uvádí, že „by se ruská delegace měla bez dalšího odkladu vrátit ke spolupráci s Monitorovacím výborem a všemi ostatními výbory shromáždění, a zahájit konstruktivní dialog o plnění svých povinností“.

Shromáždění očekává, že bude tento jasný návrh na dialog vzájemný a povede ke konkrétním výsledkům. Dokument dále vyzývá Monitorovací výbor, aby co nejdříve předložil zprávu o plnění závazků ze strany Ruska, nejpozději však do zasedání v dubnu roku 2020.

V dubnu 2014 byla ruská delegace zbavena hlasovacího práva v Radě Evropy kvůli událostem na Ukrajině a znovusjednocení Krymu s Ruskem. V roce 2015 PACE dvakrát zvažovalo otázku obnovení pravomocí ruské delegace, ale nakonec pouze zpřísnilo sankce. V reakci na to delegace Ruské federace prohlásila, že za těchto podmínek odmítá pracovat, a tak v letech 2016–2018 nezaslala žádost o potvrzení svých pravomocí z důvodu protiruských nálad ve Štrasburku.