
V USA Kongres plně kontroluje výdajovou část rozpočtu. Kongresmani navrhli úpravu vojenského rozpočtu, která zakáže financování podobných operací.
„Minulý týden jsme viděli, že prezident Trump byl několik minut od útoku na Írán a zatažení USA do další války na Blízkém východě, která by stála trilion dolarů,“ oznámil Khanna ve svém prohlášení.
Připomenul, že v průběhu předvolební kampaně Trump slíbil, že skoncuje s nákladnými válkami v zahraničí.
Gaetz, který amerického prezidenta často podporuje, ze své strany prohlásil, že podobné otázky musí řešit Kongres.
„Tato úprava potvrzuje to, co ví a v co věří sám prezident Trump: bezúčelné, neústavní, nekonečné války na Blízkém východě oslabují, nikoli upevňují Ameriku. Íránu nelze dovolit, aby získal jaderné zbraně a ohrožoval mír na celém světě, Kongres ale musí rozhodně usilovat o to, aby se jakékoli vojenské akce prováděly v souladu s ústavou,“ prohlásil.
Už tak složité vztahy mezi Washingtonem a Teheránem se zhoršily poté, co 13. června byly v Ománském zálivu napadeny ropné tankery Front Altair a Kokuka Courageous. USA z toho obvinily Írán a prohlásily, že hodlají hájit svobodu námořní dopravy v tomto regionu. V Teheránu tato obvinění zamítli a podotkli, že byli sami znepokojeni touto událostí.
Dříve americké úřady zavedly tvrdé sankce proti nejvyššímu velení Íránských revolučních gard a samotné gardy prohlásily za teroristickou organizaci. Odvetou Írán uznal za teroristickou organizaci americké Centrální velení (CENTCOM) a Spojené státy za stát podporující terorismus.
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová dříve prohlásila, že jakýkoli vojenský konflikt s Íránem si vyžaduje povolení Kongresu.
Otázka o tom, jaká vojenská opatření může administrativa podniknout bez Kongresu, se interpretuje v USA různě, společné chápání pravidel chybí.
Ústava předpokládá, aby Kongres dával administrativě povolení k vojenským akcím, spory o tom, co se musí považovat za „vojenské akce“, však stále pokračují.