„Komáři se začínají orientovat na pulsy oxidu uhličitého a pak pokračují v letu proti větru, protože cítí vyšší koncentrace než normální okolní vzduch,“ uvedl Joop van Loon.  Podle něj tento způsob umožňuje hmyzu vybrat si „cíl“ ze vzdálenosti až padesáti metrů.

Když komáři těsně (ve vzdálenosti do jednoho metru) přistupují ke skupině potenciálních „obětí“, jejich smysly začínají zkoumat mnoho parametrů. Například teplota kůže, přítomnost výparů a mikrobů na ní.

Mikroby produkují „chemickou kytici“ z více než 300 různých složek. Jak poznamenává vědec, její složení závisí na prostředí a na genetické struktuře člověka.

V roce 2011 byla publikována studie v časopise PLOS ONE, jejíž výsledky ukázaly, že člověk s různorodějším složením kožních bakterií bude pokousán méně než člověk s jednotnějším.

Téma komárů je aktuální v Česku a na Slovensku. Otázka hmyzu a boje proti němu se na začátku června řešila v Bratislavě a přilehlých obcích: místní totiž hovořili o kalamitním stavu, což potvrdili i starostové. 

Sám starosta Boris Šimkovič označil situaci ve své obci Záhorská Ves za katastrofální. „Nedá se tu normálně žít,“ dodal. Šimkovič se navíc domnívá, že BSK v dostatečném předstihu nepoužil biologickou látku, která má zamezit líhnutí komárů, a tak je v současné situaci možný pouze chemický postřik. Ten však kraj odmítá.