„Nezajímám se o Evropany…vydělávají hodně peněz […] Ve Francii prodávají Íránu auta. Dělají jiné věci,“ okomentoval Trump otázku o pozici EU ohledně jaderné dohody.

Dodal, že Washington se chová vůči Evropě velmi dobře a že v rámci bilaterálního obchodu Evropská unie dlouhodobě využívá Spojené státy.

Americký prezident potvrdil, že hodlá jednat s Íránem, ale bez předběžných podmínek.

„Tady to je. (pozn. Írán) nemůže mít jaderné zbraně. A pokud o tom chce jednat - dobře. Jinak může dlouho žít se zdrcenou ekonomikou,“ uvedl.

Trump zároveň dodal, že nechce války a dává přednost jednáním. Poznamenal však, že jestli ozbrojený konflikt vypukne, dojde k vymazání.

„Nehledám válku. A pokud se uskuteční, bude to vymazání, jaké jste nikdy neviděli. Ale nechci to dělat,“ řekl.

Na otázku, proč odstoupil od jaderné dohody, Trump sdělil, že podle dokumentu Teherán omezil obohacování uranu na 3,67 % po dobu 15 let, avšak po skončení této doby by Írán měl volný přístup k získávání jaderných zbraní.

„Zbývá už jen několik let. Po velmi malém počtu let […] mají volný přístup k jaderným zbraním,“ řekl.

Trump také tvrdil, že v Íránu existují nejmenovaná zařízení, ke kterým mezinárodní inspektoři neměli přístup, což podporuje jeho podezření, že Írán v těchto místech pracuje na programu jaderných zbraní.

Spojené státy loni jednostranně vystoupily z jaderné dohody, kterou v roce 2015 s Íránem uzavřeli stálí členové Rady bezpečnosti OSN spolu s Německem a Evropskou unií. Podle dohody Teherán omezuje svůj jaderný program výměnou za zrušení ekonomických sankcí.  Dne 9. května dal Írán dalším signatářům 60denní ultimátum. Pokud do 7. července nepřijmou opatření, která ochrání Írán před sankcemi, tak začne obohacovat uran více než na 3,67 %. 

Napětí ve vztazích

V posledním měsíci se situace ve vztazích mezi USA a Íránem značně vyostřila. Americké úřady zavedly tvrdé sankce proti klíčovým odvětvím íránského hospodářství. Mimo ekonomického tlaku USA zvyšují svou vojenskou přítomnost v Perském zálivu. Podle všeho je cílem Washingtonu „změna chování“ islámské republiky.

USA také označily Íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci. V reakci na to Írán uznal Centrální velení Ozbrojených sil USA (CENTCOM) za teroristickou organizaci a samotné Spojené státy pak označil za stát podporující terorismus.

13. června íránská a arabská média oznámila, že v Ománském zálivu byly napadeny dva ropné tankery – Front Altair a Kokuka Courageous. Podle některých údajů to byl torpédový útok, jehož následkem došlo na lodích k výbuchu a požáru. USA obvinily z útoku Írán, který to však popírá.

Napětí mezi zeměmi eskalovalo 20. června poté, co íránští vojáci sestřelili americký bezpilotní letoun, který operoval v oblasti Perského zálivu. Íránci tvrdí, že stroj vnikl do vzdušného prostoru země, USA toto tvrzení ovšem odmítají a říkají, že průzkumný stroj se pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru.

Tento incident údajně mohl vést k ozbrojenému útoku USA na Írán. Trump prohlásil, že zastavil útok na tři objekty v Íránu jen 10 minut před jejich provedením, který by podle odhadů zabil 150 Íránců. Následně na Twitteru americký prezident napsal, že variantu útoku na Írán zůstává.