Své negativní zkušenosti s tím mají například zemědělci z podniku Moravská Agra ve Velkých Pavlovicích. „Říkáme mu lidově španělský bodlák, ale přesnou mutaci neznám. Obvykle lidé znají pcháč oset, který v polích také škodí. Tento bodlák se do polí dostává nejspíš z neudržovaných příkopů u sinic. My pak musíme vynakládat prostředky na ochranu kultur pěstovaných v sousedství,“ uvedl agronom společnosti Radomír Sedláček.

V článku je uvedeno, že se podle něj jedná hlavně o pole v okolí Bořetic a Pavlovic. „Tento plevel pak doplňuje i blín černý, který se špatně likviduje. Bodlák, o kterém mluvíme, může dorůst až metrové výšky. V kukuřici, kterou jsme ošetřili herbicidy, se v místech kolem bodláků objevila místa pět krát deset metrů, kde kukuřice vůbec neroste,“ doplnil Sedláček. 

Ředitel Farmy U Tří dubů Libor Kahoun uvedl, že se jedná o největší výskyt bodláků v polích za posledních pět až šest let. „Je to trvalý problém. Když mluvíme o polích v okolí silnic druhých a třetích tříd, pak cestáři nesekají příkopy nebo je posekají, až bodláky vysemení. Letos je mimořádně bodlákový rok,“ řekl Kahoun.

Silničáři ale tvrdí, že pravidelnou údržbu příkopů provádějí. „Příkopy u silnic druhých a třetích tříd udržujeme dvakrát ročně. Umíme si představit i častější údržbu, ale znamenalo by to podstatně vyšší nálady. Tato údržba stojí deset milionů korun ročně,“ uvedl šéf krajských silničářů Zdeněk Komůrka.

K situaci se vyjádřil také znojemský botanik Radomír Němec, který si myslí, že se v polích zřejmě objevuje pcháč oset nebo ostropestřec mariánský. „Pcháč je druh, který se běžně vyskytuje v krajině. Někdy se díky vhodným podmínkám stává agresivnějším a pak zemědělci používají herbicidy,“ vysvětlil Němec.

Ostropestřec mariánský je obvykle 60 až 150 cm vysoká bylina s kůlovitým kořenem a chudě větvenou lodyhou. Z plodů ostropestřce se může vařit napříkad čaj, který má detoxikační účinky a pomáhá při regeneraci jater.