
Již dříve Visegrádská skupina (Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko), a také Estonsko, zablokovaly na summitu EU přijetí dodatečných klimatických závazků, tedy přechod EU ke klimaticky neutrální ekonomice do roku 2050.
„Děláme vše možné pro to, abychom obnovili krásu přírody. Zlepšujeme klima, zvyšujeme kvalitu vzduchu. Polsko to vše (zvýšené klimatické závazky, pozn. red.) neblokuje. Naše země je však pro to, aby klimatická transformace probíhala spravedlivě. Leckdo se mohl po druhé světové válce fantasticky rozvíjet, aniž by věnoval pozornost klimatickým otázkám“, řekl Morawiecki.
„Nejsme dnes tak vyspělým státem, jako je Francie, jejíž energetika je založena na té atomové, ani nejsme tak bohatí jako Německo nebo skandinávské země, které mají technologie založené na vodních elektrárnách,“ prohlásil Morawiecki.
„My dnes potřebujeme dobrý kompenzační balíček, a čemž právě jednáme. Hovořili jsme o tom i na summitu EU. Jsem přesvědčen o tom, že pro Polsko to bude velmi dobrý balík,“ dodal.
„Zahájili jsme obrovské proklimatické změny, ale určitě uděláme vše pro to, abychom za to zaplatili co nejméně ve srovnání se západoevropskými zeměmi. To je jako kdyby ti nejbohatší lidé světa prohlásili, že zvyšují ceny železničních jízdenek o 500 %, protože sami cestují letadlem. Nejde, aby cenu klimatických změn platili ti nejchudší. Ti, kteří se fantasticky rozvíjeli, by měli platit nejvyšší cenu. A zároveň poukazujeme na to, že jsme zemí, která od roku 1989 nejvíce snížila emise CO2 – asi o 30 %,“ uvedl závěrem polský premiér.
Již dříe Evropská komise navrhla vlastní variantu přechodu ke klimaticky neutrální ekonomice EU do poloviny tohoto století, tedy k nulovým emisím skleníkových plynů. Avšak, jak se později uvádělo, EU se v nejbližších letech nevzdá například používání zemního plynu.
Konkrétní způsoby realizace této myšlenky klimatické neutrality zatím nebyly zvoleny. Jak však vyplývá z materiálů Evropské komise, mezi způsoby dosažení tohoto cíle patří, mimo jiné, větší využití obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizace dopravy využíváním jejích alternativních druhů, snížení spotřeby energie a rozvoj přirozeného poklesu emisí prostřednictvím udržitelnějšího využívání půdy. Díky maximálnímu využití energie z obnovitelných zdrojů tak může EU například dosáhnout toho, že do roku 2050 bude na obnovitelné zdroje připadat přes 80 % výroby elektřiny.