O tom, že česká veřejnost a politický systém mění republiku na "skanzen" Jiří Pehe psal ve svém článku s názvem "Česko mezi skanzenem a modernitou".

„Kvůli okouzlení moderní technologií si většina intelektuálů neklade otázku, k jakým důsledkům vede hlavní princip dnešního hospodaření, který zní takto: „Co jde vyrobit, to se musí vyrobit a všechno, co se vyrobí, se musí prodat,“ píše Robejšek a dodává: „Intelektuální předvoj naší společnosti je tak omámen modernitou, že přehlíží socio-politickou cenu bezuzdého zavádění technologických inovací. A je-li tedy Pehem kritizovaný „český skanzen“ (byť zcela nevědomá) forma vzpoury proti nadvládě ekonomické účelnosti, tak to sice moc nezmůže, ale zásadně chybné to není. Pehem a jemu podobnými obdivovaná moderní technologie se totiž používá převážně k úspoře pracovních sil.“

Podle názoru politologa se robotizace zavádí pro účel, jemuž se říká racionalizace výroby, což vede k zániku pracovních sil. „Sociálněvědní inteligence“ je, podle slov Robejška, schopna celé dny hovořit o klimatických změnách, „ale nechápe, že se daleko dříve než se zeměkoule ohřeje na kritickou teplotu a přepálí pojistky sociální soudržnosti“.

Příliš rychlý pokrok podle názoru Robejška vede do slepé uličky. Tou má být snaha vyrábět stále více, levněji a stále rychleji. Klade si otázku, jak dlouho může takové hospodaření fungovat.

„Robotizace přišla nevhod a stejně jako včera nemá ani dnes smysl stroje rozbíjet, ale nejspíše bude třeba roboty zdaňovat. A tím se dostáváme k problémům, které náš intelektuální předvoj omámený pokrokem nezmiňuje,“ myslí si mentor politické strany Realisté Petr Robejšek.

Politolog poukazuje na skutečnost, že je potřeba se postavit dvěma skutečnostem: Je potřeba zastavit podřizování člověka technice a je potřeba přijít s alternativou pro neoliberální ekonomickou teorii, aby bylo možné zajistit další existenci kapitalismu na politické úrovni.

„Chceme kapitalismus zachránit, a proto jej musíme přestavět tak, aby společnost opět používala hospodářství ve svůj prospěch a ne ekonomie společnost jako svůj zlatokopecký claim. Jde o vytvoření nového modelu světa hospodaření a práce, a ne o automatizaci toho, který dožívá,“ uzavírá Robejšek svůj článek.

K otázkám robotizace se opakovaně ve svých vystoupeních v médiích vyjadřoval i známý ruský ekonom Michail Cházin. Ten soustavně poukazuje na skutečnost, že argumentace o robotizaci a jejím zlevňování výrobního procesu může být velmi zavádějící. Podle jeho slov zatím totiž nebyl proveden důsledný a přesvědčivý průzkum toho, jaký je rozdíl ceny mezi nekvalifikovanými pracovními silami provádějícími výrobu a vysoce kvalifikovanými pracovními silami, které jsou nutné pro nastavování, programování a udržování v chodu robotů, jež nahrazují onu nekvalifikovanou pracovní sílu. Vysoce kvalifikovaná pracovní síla nutná pro správu a provoz robotické techniky může být spolu s pořízením robotických strojů ve výsledku dražší, než používání nekvalifikovaných pracovníků ve výrobě.