Právě odvysílaný seriál Černobyl získal vysoké hodnocení ČSFD a podle mezinárodní filmové databáze je nejúspěšnějším seriálem všech dob. Jako odborník jste si všiml nějakých nesrovnalostí a přehánění faktů?

Dostál: K této otázce se nemohu fundovaně vyjádřit, protože jsem seriál neviděl. O havárii na jaderné elektrárně (dále JE - pozn. redakce) Černobyl bylo natočeno mnoho, takže další výtvor na stokrát omílané téma mě osobně nijak moc nezajímal, protože se celé problematice pravidelně věnuji ve výuce. Nicméně vzhledem k tomu, jaká mediální bouře se kolem seriálu rozvířila, tak se na něj nejspíš někdy podívám. 

HBO rozhodně umí vytvořit velkolepou podívanou a havárie na JE Čenobyl je vždycky vděčné téma. Takže ani to není tak o tom, co se v seriálu explicitně zobrazuje, ale co to evokuje v divácích, a to je představa, že to bylo strašné, a co hůř, mohlo to být ještě horší, prý celá Evropa mohla být neobyvatelná, což je naprostý nesmysl a pokud by to byla pravda, nikdo by jaderné elektrárny neprovozoval. Zvlášť u lehkovodních reaktorů a speciálně u tlakovodních, které v ČR provozujeme, nehrozí ani takový rozsah havárie, která se stala na JE Černobyl. Vzato striktně pohledem čísel a faktů, tak havárie na JE Černobyl nevybočuje svým rozsahem z jiných průmyslových katastrof, o kterých běžní lidé ani neví. Hlavně co se týče dopadů na lidské životy a zdraví. 

Co se týče dopadů na životní prostředí, je to k diskuzi, nicméně se ukazuje, že uzavřené zóny kolem JE Černobyl jsou rájem pro přírodu. S nadsázkou lze říci, že člověk je pro přírodu horší než radioaktivita. Ona totiž přírodní radioaktivita je všude kolem nás a je to zcela přirozená záležitost. Jaderná havárie pro běžnou populaci nepředstavuje významné riziko, pokud dojde k včasné evakuaci, tj. lidé nejsou zvýšeným dávkám vystaveni déle než několik dní. To se paradoxně v Černobylu stalo, i když to určitě mohlo být provedeno lépe. 

Je třeba si uvědomit, že nějakou dobu zabere analýza situace a v dané době byl přenos informací významně pomalejší než dnes. Podobný problém s přenosem informací byl i při havárii na JE Three Mile Island v USA (částečné roztavení druhého jaderného reaktorů atomové elektrárny 28. března 1979 v Pensylvánii v USA - pozn.redakce). Po vyhodnocení situace a rozhodnutí o evakuaci ji pak musíte zorganizovat a to také není úplně jednoduchá záležitost. V některých oblastech může být dokonce vhodnější, pokud lidé zůstanou uvnitř a několik dní nevětrají, než je stresovat transportem přes zamořené území do nějakých provizorních táborů, což zvlášť třeba pro staré lidi může být velmi komplikované. Rozhodně je to velmi složitá situace, se kterou má problém každý režim. 

Velká většina problematických izotopů se po havárii rozpadá v řádu týdnů. Podle dávkových příkonů poté lze určit, které oblasti jsou jak problematické. Hysterie a strach, který panuje z radioaktivity, je zcela iracionální. Radioaktivitu lze velice jednoduše měřit, na rozdíl od jiných znečištění. Pokud z ní má někdo strach, stačí si koupit přístroj, který není dražší než středně drahé mobilní telefony a rozhodně je jednoduší na ovládání a můžete mít přesné informace o radiační situaci ve vašem okolí. Byl bych moc rád, kdyby si je koupilo co nejvíce lidí, protože by se u nich jejich používáním výrazně zvýšilo povědomí o radioaktivitě obecně. 

Široká veřejnost v České republice obdržela zprávy o černobylské katastrofě po třech dnech. Přispělo to podle vás k větším následkům na českém území? Jak se tyto následky (jaderný spad) promítly do současnosti?

Naprosto ne. Mohli bychom touto debatou trávit hodiny nad detaily, ale dávkové příkony na našem území byly tak malé, že nemohly způsobit jakékoliv měřitelné následky. Krátkodobě byla překročena hranice radioaktivního jódu v mléce (asi 3 dny). Předpokládám, že bylo zachyceno nebo naředěno, ale i kdyby ne, ty dávky jsou nastaveny na trvalou konzumaci, několik dní nic neovlivní. 

Naopak hysterie některých západních médií tehdy způsobila zcela nesmyslnou vlnu potratů. Podobnou situaci jsme mohli vidět u nás po havárii na JE Fukušima, kdy palcové titulky hlásaly, že radioaktivita z Fukušimy dorazila do Česka. To je právě ta krása radioaktivity, když víte, co hledáte, tak to dokážete najít. Dávkové příkony z takto naměřených částic přispěly pár dní k přírodnímu pozadí tak malým číslem, že si to většina lidí ani neumí představit. 

Po havárii na JE Čenobyl byla situaci poněkud horší, ale stále zcela nevýznamná. V současnosti je poměrně zajímavá situace z radioaktivním cesiem pocházejícím z havárie JE Černobyl, které lze najít v kančím mase. Je to velice zajímavá věc, protože evidentně ti kanci nějak koncentrují cesium ve svém těle a my přesně nevíme jak. Slyšel jsem několik hypotéz o konzumaci hub, které cesium koncentrují apod., ale žádná hypotéza pokud vím, zatím nebyla potvrzena. Radioaktivita takového kančího masa je sice velice malá, ale překračuje hygienické limity, které jsou opět nastaveny na dlouhodobou významnou konzumaci takového masa.

Jaké oblasti Česka byly podle vašich údajů nejvíce dotčeny radioaktivním spadem? Došlo v těchto regionech ke zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva, živočichů a přírody?

To se psaným textem těžko popisuje, nebyla to vyloženě jedna oblast. Hodnoty se pohybovaly mezi 3 - 10 kBq na metr čtvereční. V některých oblastech to mohlo být i o trochu více. To ale asi nikomu moc neřekne. Zhruba stejné množství kontaminace se na nás sneslo v důsledku testů jaderných zbraní. Bavíme se pouze o radioaktivním cesiu. Půda samozřejmě obsahuje i celou řadu dalších přírodních radioaktivních látek. Například přirozená radioaktivita 1 kg žuly je asi 1 kBq. Kontaminace z havárie JE v Černobylu tak odpovídá několika kg žuly rozptýlených na čtvereční metr.

Mohl byste okomentovat pravděpodobnost, že havárie typu Černobyl se může kdekoliv na světě opakovat?

Havárie černobylského typu by se na světě opakovat neměla. Tato havárie byla situace, kdy jsme nezvládli uřídit štěpnou řetězovou reakci. Současné reaktory jsou navrženy tak, aby pokud dojde k prudkému rozvoji štěpné řetězové reakce, se podmínky pro štěpnou řetězovou reakci zhoršovaly a reaktor tak má sám tendenci se vracet zpět do původního stavu. Reaktor RBMK (Reaktor Bolšoj Moščnosti Kanalnyj neboli LWGR se používal pouze na území bývalého SSSR - pozn. redakce) provozovaný na JE Černobyl za určitých okolností tuto charakteristiku neměl a ošetřoval to provozními předpisy na počet kompenzačních tyčí v reaktoru, se kterými ale šlo manipulovat, což obsluha v rozporu s provozními předpisy učinila a vytáhla je z aktivní zóny. 

Odpovědnost operátorů za havárii tak nelze zpochybňovat. Samozřejmě, že jejich činnost byla ovlivněna obecnou kulturou bezpečnosti na JE Černobyl, což byl zase problém ředitele JE, který tak nese jednoznačně svůj díl viny. Je třeba zdůraznit, že kultura bezpečnosti v té době jako inherentní součást jaderné bezpečnosti úplně neexistovala a právě havárie na JE Černobyl ukázala na její významnost. 

Mnohem pravděpodobnější je tak havárie fukušimského typu, kdy nezvládneme dochlazování odstaveného reaktoru, ve kterém je štěpná reakce sice zastavena, ale probíhá zde přirozený rozpad radioaktivních jader, který uvolňuje sice malé množství tepla, ale je třeba ho odvádět, aby se reaktor nepřehřál a jaderné palivo se nezačalo tavit a uvolňovat radioaktivní materiál. 

Z hlediska pravděpodobnosti vzhledem k počtu jaderných reaktorů na světě, nás jedna taková havárie v tomto století nejspíš čeká, otázka je, zda bude mít tak velký dopad jako havárie na JE Fukušima nebo tak malý jako havárie na Three Mile Island. Jedná se ale pouze o pravděpodobnost, takže těch havárií může být víc, ale také se nemusí stát žádná. Po přechodu na reaktory 3. generace, které jsou plánované pro naše jaderné elektrárny, tato pravděpodobnost klesá prakticky k nule, protože tyto reaktory zavádí další systémy pro zvládání těžkých havárií a k významným únikům z areálu elektrárny by nemělo vůbec dojít.

Druhá havárie elektrárny v Jaslovských Bohunicích a její zavření se odehrála 10 let před Černobylem, v roce 1977. Jaké byly hlavní důvody selhání této elektrárny?

Havárie na A-1 byla způsobena jednak nedostatečnými bezpečnostními systémy. Ovšem hodnoceno z dnešního pohledu, kdy problematika jaderné bezpečnosti je již velmi dobře popsána. A jednak byla způsobena lidskou chybou. Ve skutečnosti se v případě A-1 dá hovořit, jak jste zmínila dokonce o dvou haváriích. Ani jedna z nich však nezpůsobila jakékoliv ohrožení obyvatelstva. 

Lze říci, že se spíše jednalo o provozní události, a ta druhá vyústila v poškození reaktoru. JE A-1 byla z první generace jaderných reaktorů, které byly prototypem a sloužily k tomu, abychom se naučili jaderné elektrárny stavět a provozovat. Nakonec se to ukázalo jako slepá větev a přešli jsme k jednoznačně lepšímu konceptu tlakovodních reaktorů. Opět by to bylo na dlouhou debatu. 

V době, kdy jsme s A-1 začali, to ale zdaleka nebylo tak jasné a rozhodně můžeme být pyšní na to, že jsme jako tak malý stát dokázali navrhnout vlastní koncept jaderné elektrárny a následně ho postavit. To dalo vyrůst celé generaci odborníků, techniků a rozvinulo celou řadu průmyslových podniků, a proto jsme mohli převzít sovětské projekty VVER (Vodo -Vodjanoj Energetičeskij Reaktor neboli Tlakovodní reaktor PWR- pozn.redakce) a stavět je jako celek. To ví dnes asi málokdo, že naše jaderné elektrárny jsme si stavěli sami a většinu komponent, včetně těch nejdůležitějších jako je tlaková nádoba nebo parní generátory, jsme u nás i vyráběli. Pokud bychom k tomu dostali možnost, určitě bychom to zvládli zase a možná by to nakonec vyšlo levněji, než kupovat cizí elektrárnu takzvaně na klíč.

Jak se mění vztah ČR k jaderné energetice? Například v Německu je jasná tendence k jejímu omezení navzdory tomu, že se jedná o jeden z nejekologičtějších zdrojů energie. Můžete poskytnout svou vyhlídku o dalším vývoji jaderné energetiky v Česku: bude se její podíl v energetice snižovat nebo zvyšovat?

Vycházím pouze z různých průzkumů veřejného mínění a v těch je jaderná energetika v ČR poměrně populární, což je evropská anomálie. Myslím, že ve vztahu k jaderné energetice jsme na tom z tohoto pohledu velice dobře. Nicméně i v tomto případě nastávají komplikace. Příprava výstavby jaderné elektrárny je dnes velice komplikovaná věc. Troufnu si říct, že komplikovanější než samotná výstavba.

Faktem zůstává, že nové zdroje elektrické energie budeme v budoucnosti potřebovat a může se stát, že pak už bude tak pozdě, že nám nezbude než rychle stavět plynové elektrárny, které jsou sice na výstavbu jednoduší, ale u kterých je cena elektrické energie velice silně závislá na ceně plynu a v Evropě obecně výrazně vyšší než cena elektrické energie z jaderné elektrárny. 

Hlavním problémem u jaderné elektrárny je vysoká počáteční investice, kterou bez státních garancí žádná soukromá firma nebude riskovat. Viz případ z Německa, kdy politickým rozhodnutím došlo k zastavení jaderných elektráren. Navíc hlavní výhody jaderné energetiky jsou primárně na straně státu. Jsou to hlavně: dlouhodobě stabilní spolehlivé dodávky elektrické energie za predikovatelnou a podle mě nízkou cenu, energetická bezpečnost státu, minimální dopady na životní prostředí, minimální dopady na zdraví obyvatelstva, vysoký synergický efekt a mezinárodní vizibilita. Tohle ale provozovatele samozřejmě nezajímá. Proto stát musí hrát svou roli a výstavbě jaderných bloků dát minimálně jasná pravidla, jinak mu tu nikdo jaderné bloky stavět nebude. 

Jsem nicméně optimista a věřím, že rozum nakonec zvítězí a podíl jaderné energetiky na výrobě elektrické a snad i jiné energie se v ČR bude trvale zvyšovat.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce