„Sudetoněmecký krajanský sněm v německém Řezně v ničem nezklamal ani nepředčil očekávání vystupňovaných útoků Sudetoněmeckého landsmanšaftu na Českou republiku a český národ. Účast velvyslance České republiky v SRN Jana Podivínského a jeho slova pronesená v neděli na tomto sněmu, cituji: ‚Věřím v evropskou budoucnost Čechů a Němců‘, jsou vstřícným krokem nebo naopak slabou snahou zmírnit oprávněné obavy z výroků pronesených na sněmu Danielem Hermanem a bavorským ministrem vnitra Horstem Seehoferem,“ uvádí se ve stanovisku KSČM.

Jak uvádí Grospič, předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt, bavorský ministr vnitra Horst Seehofer a bývalý ministr kultury ČR Daniel Herman chtějí za dva, tři roky uspořádat Sudetoněmecký krajanský sněm přímo na území České republiky.

„Věc je o to závažnější, že tito pánové ‚jen‘ navazují na zcela vlastizrádnou politiku, kterou počala vláda Bohuslava Sobotky, když přimhouřila obě oči nad účastí místopředsedy své vlády Pavla Bělobrádka s již zmíněným ministrem kultury na předchozích sudetoněmeckých krajanských srazech. Mimo jiné, tak jako v minulosti i tentokrát, se jej zúčastnila bývalá ministryně sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD),“ dodává.

Místopředseda KSČM v prohlášení také odsuzuje přivítání lidovců a Pirátů, aby se sudetoněmecký sněm v budoucnosti konal v Česku.

„Důrazně se distancujeme od vlastizrádné politicky překrucující historii a největší utrpení českého a slovenského národa stranou KDU-ČSL. Je tragické, že tyto myšlenky našly následovníky ve straně Pirátů vyjádřením poslance Jana Lipavského pro veřejná média. Kladu si otázku: koho myslel, když se vyjádřil, že se dá očekávat, že z krabičky jako čertíci vyskočí ‚jakýsi pseudonárodovci‘? Český národ?“ píše.

Podle Grospiče se Piráti tímto gestem zařadili mezi ty, komu neleží na srdci mírové soužití národů Evropy, Čechů a Němců. Místopředseda komunistů se zároveň ptá, proč Pirátská strana nehájí například dosud upozaděnou otázku vyřešení válečných reparací.

„Český národ nesmí zapomenout utrpení statisíců vyhnaných občanů v důsledku henleinovského teroru a mnichovskou zradou, kterou posvětili tehdejší ‚spojenci‘ Československa: Francie a Anglie. Proto KSČM odmítá takzvané usmíření Němců a Čechů v pojetí Sudetoněmeckého landsmanšaftu, potomků henleinovců a těch, kteří způsobili největší tragédii v historii našeho národa,“ zní v prohlášení.

Na závěr Grospič vyzývá Vládu České republiky i národ, aby rázně odmítly takové snahy o překrucování historie a pořádání srazů Sudetoněmeckých krajanských sdružení na území České republiky. Podle něj mírovému soužití Čechů a Němců byly položeny základy uspořádáním Evropy po 2. světové válce mezinárodními dohodami.

Minulý týden se v bavorském Řezně uskutečnil sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, na kterém padl nápad budoucího uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v Česku.  Myšlenka vyvolala rozporuplnou reakci mezi českými politiky. Pokud premiér Andrej Babiš a předseda KSČM Vojtěch Filip konání sjezdu sudetských Němců v ČR označili za provokaci, lidovci nebo pirátský poslanec Jan Lipavský by to přivítali. Poslední dokonce prohlásil, že přivítat bývalé obyvatele a jejich potomky v jejich původním domově je krásné gesto. „Dá se očekávat, že jak čertíci z krabičky vyskočí různí pseudonárodovci. Jejich nenávistí a poštváváním by se ale organizátoři ani český stát neměli nechat zastrašit,“ uvedl Právu Jan Lipavský.

Po 2. světové válce byly z Československa vysídleny tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění. Podle česko-německé komise historiků během nuceného vysídlení o život přišlo 15 až 30 tisíc Němců.