Již dříve zástupkyně Kosova a velvyslankyně samozvané republiky v USA, Vlora Čitaku, prohlásila, že ruský občan Michail Krasnoščokov „bránil policii ve výkonu, blokoval autem Mise OSN policii cestu a odmítl předložit průkaz totožnosti“. Dodala také, že zdraví napadeného Rusa „nebylo nijak vážně poškozeno“.

Poljanskij k tomu poznamenal, že Čitaku představila „verzi chování pracovníka mise OSN pro Kosovo Krasnoščokova, která naprosto postrádá zdravý rozum“.

„Vypadá to tedy, že kácel stromy na barikády, pak si dal motorovou pilu do zavazadlového prostoru v autě, postavil se před barikády a navíc odmítl předložit průkaz,“ řekl.

„Pozorně jsme si projev paní Vlory Čitaku vyslechli a upřímně řečeno jí nemáme zač děkovat, snad jen za výmluvný příklad lži, nařčení a rasistických historických fantazií, které podněcují nenávist a v zasedací síni nejsou na místě,“ řekl Poljanskij.

Dodal, že Rusko očekávalo omluvy za „loupežné akce“ kosovské policie. Diplomat rovněž podotkl, že vyšetřování incidentu, při němž byl zmlácen občan Ruska, bylo svěřeno do rukou „této drsné policie, která ho, pokud víme, sama zavinila“.

„Návrh hledat spravedlnost u kosovských policistů, kteří vědomě zbili pracovníka OSN a pošlapali tím všechny psané a nepsané normy, a poté začali falzifikovat průběh událostí za podpory a účasti nejvyšších vedoucích představitelů Kosova, zní absurdně a posměšně,“ řekl v závěru Poljanskij.

Akce speciálních jednotek policie samozvaného Kosova začala na severu kraje ráno 28. května, a to pod záminkou boje s organizovaným zločinem. Kosovští policisté vtrhli na sever Kosova a Metochie v desítkách obrněných vozidel. Místní Srbové postavili barikády na silnicích ve městech Kosovska Mitrovica a Zubin Potok a kladli policii odpor. Při incidentu došlo ke střelbě a několik lidí bylo zraněno. Jednalo se o tři policisty, jednoho novináře a dva pracovníky OSN, přičemž jedním z nich byl Michail Krasnoščokov, který musel být hospitalizován. Kosovská policie informovala o tom, že byly v průběhu akce zadrženy až dvě desítky příslušníků, přičemž srbské úřady ohlásily devět zatčených občanů. Šest z nich soud propustil dne 30. května, ale tři další jsou v nemocnici v Kosovské Mitrovici.

Konflikt mezi Kosovem a Srbskem

V roce 1999 ozbrojený konflikt albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády a srbské armády a policie vedl k bombardování Jugoslávie (v té době složené ze Srbska a Černé Hory) silami NATO.

V březnu 2004 kosovští Albánci vyvolali pogromy, které vedly k masovému vystěhování Srbů z provincie a zničení mnoha jejich historických a kulturních památek.

Kosovsko-albánské struktury v Prištině jednostranně vyhlásily 17. února 2008 nezávislost. Republiku neuznává Srbsko, Rusko, Čína, Izrael, Írán, Španělsko, Řecko a řada dalších zemí.

Srbsko a Kosovo v roce 2013 souhlasily s dialogem pod patronátem EU, aby byly vyřešeny přetrvávající spory, což je nezbytné pro jejich směřování ke členství v Evropské unii. Zatím však nebylo dosaženo výrazného pokroku.

Minulý rok v listopadu se vyjednávání dostalo do slepé uličky, když Priština uvalila cla ve výši 100 % na veškeré zboží dodávané ze Srbska. Tento krok může mírně zpomalit srbský hospodářský růst. Země do Kosova dováží zboží v roční hodnotě 500 milionů eur. Bez ohledu na to podle Mezinárodního měnového fondu srbská ekonomika tento rok poroste o 3,5 %.