Vypadá to, že různé nádory doprovázely mnohobuněčný život od okamžiku jeho vzniku na naší planetě. 

Nemoc skytského krále

V roce 2001 vykopali ruští archeologové v „údolí králů“ v Tuvinské republice skytský hrob muže a ženy starý více než dvě a půl tisíciletí. Bylo tam přes 20 kilogramů zlata, což poukazuje na vysoký sociální status pohřbených. 

Po uplynutí šesti let věnovali odborníci pozornost mikroskopickým černým tečkám, jež pokrývaly téměř celou mužskou kostru. Důkladný rozbor kostí ukázal, že jde o stopy metastáz, rakovinových buněk, jež se oddělily od primárního zhoubného nádoru, a vytvořily v různých částech organismu sekundární ložiska nemoci. Skytský král zemřel tedy na onkologickou chorobu. Po srovnání dat se současnými vzorky buněk vědci zjistili, že šlo o rakovinu prostaty.

Nádor starý 1,7 milionu let

Stopy po zhoubných nádorech a metastázách byly objeveny u egyptských mumií pohřbených přes 2 250 lety, u jihoamerických Inků, starých Římanů, a středověkých Angličanů. 

Američtí paleontologové objevili v roce 2013 rakovinu kosti na žebru neandertálce nalezeného v chorvatské jeskyni Krapina. Jeho věk činil přibližně 120 tisíc let. Podle mínění vědců tento nádor vznikl v důsledku vzácné nemoci, fibrózní dysplazie, způsobené poruchou v genu ACVR1. Znamená to, že to byla dědičná rakovina a je tedy dost pravděpodobné, že znečištění životního prostředí není hlavní příčinou nynějšího šíření onkologických chorob, domnívají se autoři výzkumu. 

Stejný názor zastávají britští a afričtí vědci, kteří objevili v roce 2016 v jeskyni Swartkrans (JAR) stopy po dodnes nejstarší lidské rakovině, osteosarkomu. Nemoc zasáhla dolní část nohy a prsty australopiteka sediba, jednoho z předpokládaných předků Homo sapiens, který obýval Zemi před asi 1,7 milionů let. Není jasné, co bylo příčinou jeho smrti, ale nádor kosti mu nejspíš bránil v chůzi. 

Nemoci druhohor

Američtí paleontologové, kteří během několik let prozkoumali přes deset tisíc obratlů dinosaurů z 700 muzejních vzorků, objevili příznaky onkologických chorob u téměř stovky ptakopyscích dinosaurů a hadrosaurů, kteří žili v době křídové přibližně před 70 miliony let. 

Nejstarší rakovinu diagnostikovali paleontologové z Washingtonovy univerzity v Seattle (USA). Ve snaze pochopit, jak se u savců objevily zuby, prozkoumali lebky gorgonopsů, masožravých ještěrů, kteří obývali planetu před 225 miliony let, na samém konci prvohor. 

Výzkumníci se chtěli dozvědět, jak se zuby gorgonopsů držely na lebce, proto rozřízli jednu na drobné kousky, a uviděli na kořenech tesáků starého ještěra neobvyklé kostní bublinky nepravidelného tvaru. Byly to nezhoubné nádory zubní tkáně. 

Podobné nádory vznikají občas na lidských dásních a zubech, obvykle nebolí, nebrání čelisti v normálním fungování. Není vyloučeno, že různé nádory doprovázely mnohobuněčný život fakticky od jeho vzniku na planetě, napsali na závěr autoři článku.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce