
Jako příklad udává mezi švýcarským realitním investorem Sebastianem Pawlowským a Českou republikou kvůli pozemkům v pražských Benicích. Investor požaduje od státu 3,13 miliardy korun jako odškodné. Dále se v článku píše o dalších podobných případech, například o českém premiérovi Andrejovi Babišovi a maďarském předsedovi vlády Viktoru Orbánovi a jejich pochybnými změnami v justici.
The Economist dodává, že Pawlowski není jediným investorem, který se v zemích střední a východní Evropy dostal do problémů. Investoři mají největší obavy z „podrobení justice populistům“, což spojil s premiérem Andrejem Babišem, který vyměnil ministra spravedlnosti za „loajalistku“ (Marii Benešovou, pozn. red.), maďarským premiérem Viktorem Orbánem a jeho změnami v soudním systému a polskou stranou Právo a spravedlnost prezidenta Jarosława Kaczyńského.
Od roku 1987 bylo evidováno celkem 942 sporů, z toho se středoevropské a postkomunistické státy umístily na vrcholných příčkách. Česká republika musí řešit 38 případů.
Další investor, tentokrát z Ameriky, který provozuje reklamní billboardy, George Nussbaum, požadoval po České republice 400 milionů korun odškodné kvůli zákonu o provozu na pozemních komunikacích z roku 2012, který nařizoval odstranění většiny poutačů od silnic.
The Wall Street Journal zmiňuje také americký Úřad pro hospodářské a obchodní záležitosti, který vydává výroční zprávy o investičním klimatu v jednotlivých zemích, ve kterém varuje před Českou republikou, Maďarskem a Rumunskem a také Bulharskem.