O tom, co Kiska prohlásil na daném zasedání PS NATO, informoval slovenský portál teraz.sk.

„Náklady na obranu se staly neoblíbenými. Naší povinností je vysvětlovat občanům, že pokud chceme být bezpečnější, tak Evropa musí plnit tento úkol. Musíme investovat do našich ozbrojených sil,“ uvedl s tím, že „silnější Evropa vyžaduje mnohem víc“.

Slovenský prezident při této příležitosti rovněž zdůraznil roli spolupráce nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale také mezi NATO a EU.

Kiska také apeloval na přítomné poslance a zdůraznil, jaká je jejich role. Zastává totiž názor, že do investic do obrany by měly být více zapojeny například ministerstva financí. Podotkl však, že to není jen záležitost ministerstev, ale zdůraznil v tomto případě i úlohu parlamentů. Argumentoval přitom tím, že podle něj jsou to právě poslanci, kdo schvaluje rozpočty.

A jak Kiska vlastně takové investice do obrany zemí vidí? Domnívá se, že je třeba „méně duplikovat“ a vynakládat finance relevantně. V této oblasti vidí také prostor pro větší spolupráci NATO a Evropské unie.

Samozřejmě jsou k tomu všemu zapotřebí i zdroje, míní Kiska. Bez nich totiž není možný pokrok v plánech EU. Vyzdvihl však i to, že je velmi důležitá schopnost rychle reagovat na nové hrozby.

„Jako aliance jsme byli schopni vyslat jednotky na naši východní hranici a posílit ji. Jsme však opravdu schopni vyslat jednotky dostatečně rychle v rámci EU?“ ptal se Kiska.

Portál připomíná, že Parlamentní shromáždění (PS) NATO je fórum určené pro politiky a odborníky, kteří se zabývají bezpečností a obranou. Tato iniciativa slouží k diskusím o agendě, prioritách, analýzách, ale také k identifikaci trendů v oblasti obrany a bezpečnosti. Rovněž PZ ovlivňuje rozhodnutí Severoatlantické aliance a slouží jako zpětná vazba pro jednotlivé vlády.

O víkendu se na PS NATO v Bratislavě setkaly stovky delegátů z členských a partnerských zemí Severoatlantické aliance, stejně jako další hosté z oblasti Středomoří, ale také i z Iráku a Afghánistánu.

Americký konvoj a katastrofický stav českých dálnic

Na konci května se musely české dálnice vypořádat s pořádnou zátěží. Bohužel se však ukázalo, že to příliš nezvládají. Řeč je o tom, že v posledních májových dnech vjely na české dálnice americké konvoje s vojenskou technikou. Přesunovaly se z Německa na cvičení NATO do Maďarska a Rumunska. Konvoj tvořilo asi 350 kusů techniky a přes 800 armádních příslušníků.

Vojáci sice cestovali po menších skupinách a s časovými rozestupy, ale ani to nepomohlo. Provoz na českých dálnicích a také přesun konvoje tak musel být částečně pozastaven.

Podle informací byly zastaveny tři ze 14 konvojů americké techniky, které projížděly přes české území. Důvodem zastavení amerických mechanizovaných kolon se stala kritická situace na českých dálnicích. Mnohé z úseků dálnic několik hodin blokovaly zácpy. Na jednom z nich (na D2) dokonce došlo k nehodě, kdy polské nákladní auto narazilo do amerického obrněného vozidla.

Situaci tehdy okomentoval i český premiér Andrej Babiš. „Je to krizová situace, kterou řešíme,“ dodal tehdy.

Uvádí se, že se vojáci NATO mají následně vracet ve dnech od 15. do 25. června.

V posledních letech jsou přejezdy amerických vojáků přes české území stále častější. Poslední vojenská kolona přes Českou republiku přejela v květnu 2018, kdy se američtí vojáci přesunovali na cvičení Saber Strike 2018 v Pobaltí. Přes Česko tehdy přejelo asi 400 kusů techniky a 1000 vojáků. Přes Rozvadov, Starou Boleslav a Náchod Američané přejeli do Polska. Právě při tomto posunu došlo ke komplikacím, jeden ze strojů americké armády se porouchal a zůstal stát na dálnici D5 na Rokycansku.