Ministerstvo financí USA plánovalo uplatnit nové sankce vůči Íránu v polovině května. Strategie se změnila poté, co si Teherán a Washington vyměnily slovní útoky kvůli prohlášením o možném podílu Íránu na incidentu s tankery u pobřeží SAE. Americké ministerstvo financí se však zatím nevzdává úplně zavedení nových omezovacích opatření v budoucnu.

Jak podotýká list, vůči íránskému ropnému průmyslu už platí řada amerických omezovacích opatření, byly mj. zakázány prodeje petrochemických výrobků včetně čpavku, metanolu a močoviny. Nové sankce se předpokládalo zavést vůči konkrétním íránským petrochemickým společnostem, spolupráce s nimi by se mohla trestat v USA pokutami a uzavřením přístupu k americkému finančnímu systému.

V posledním měsíci se vztahy mezi USA a Íránem značně vyostřily. Americké úřady zavedly tvrdé sankce proti klíčovým odvětvím íránského hospodářství a zesilují sankční tlak i nadále. Zveřejněným cílem Washingtonu je „změna chování“ Íránské islámské republiky. USA také označily Íránské revoluční gardy za teroristickou organizací. V odvetě uznal Írán Centrální velení ozbrojených sil USA (CENTCOM) za teroristickou organizaci, a samy Spojené státy – za „sponzora terorismu“.

Poté poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost John Bolton oznámil, že USA posílají ke břehům Íránu letadlovou loď Abraham Lincoln a bombardéry. Podle jeho slov Washington tím dává íránskému vedení „jasný a pochybný signál o tom, že jakýkoli útok na zájmy Spojených států nebo našich spojenců bude odražen s nelítostnou silou“.

Prezident USA Donald Trump přitom prohlásil, že doufá, že se podaří zabránit válce s Íránem. Íránský duchovní vůdce Alí Hameneí také řekl, že Írán nehodlá válčit s USA, bude však i nadále klást Washingtonu odpor.