Jak vyplývá z důvodové zprávy (pozn. Obecná část, bod 2), hlavní zásadou navrhované právní úpravy je princip vnitřní i vnější bezpečnosti státu a jeho obyvatel a princip skutečného vztahu mezi státem a jeho občanem (tzv. genuine link).

Pokud chystaná novela projde Parlamentem ČR, uchazeči o české občanství budou muset nově prokázat spoustu věcí, a to:

- přestupkovou bezúhonnost,

- nejen své příjmy, ale veškeré finanční prostředky sloužící k zajištění jeho životních potřeb v České republice,

- délku a nově také průběh studia v českém jazyce, jehož absolvování umožňuje výjimku z požadavku na zkoušku z českého jazyka a českých reálií.

Předloha stanoví, že se žadatelé nesmí opakovaně dopustit prohřešků vůči veřejnému pořádku, občanskému soužití, majetku, ale také zákonu o zbraních či ochraně před toxikomaniemi.

Kromě toho dojde k omezení možností získat občanství osvojením nebo určením otcovství.

Pro mladé lidi, kteří dlouhodobě pobývali na území České republiky, bude nadále aplikovatelný režim nabytí státního občanství na žádost, a to za určitých zmírněných podmínek.

„Důvodem navrhované právní úpravy je zejména potřeba zohlednění zhoršující se globální bezpečnostní situace a také promítnutí poznatků z aplikační praxe krajských úřadů, úřadů městských částí v Praze a Ministerstva vnitra do zákonné úpravy. V druhém případě se jedná o zpřesnění jednotlivých institutů obsažených v zákoně a jednotlivých titulů, na jejichž základě se státní občanství České republiky nabývá. Dále se pak jedná o nezbytnost provedení legislativně technických změn, k nimž se dospělo na základě aplikační praxe,“ praví se v bodu 3 obecné části dokumentu rezortu vnitra.

Podotýká se, že navrhovaná právní úprava na úseku státního občanství nepředpokládá zvýšené nároky na státní rozpočet, či rozpočty obcí a krajů. Navíc nebyly identifikovány ani jiné dopady ve výše uvedených oblastech.

Zároveň je v dokumentu uvedeno, že dopad na podnikatelské prostředí České republiky může souviset se zpřísněním požadavků na žadatele o udělení státního občanství, což by mělo garantovat lepší integraci nových státních občanů do prostředí země.

Česká republika patří k nejméně štědrým zemím v oblasti udělování občanství. V minulých letech pravidelně obsazovala spodní příčky evropského žebříčku.

V průběhu několika posledních let tuzemský rezort vnitra posuzoval přes osmnáct tisíc žádostí o udělení českého občanství a z důvodu státní bezpečnosti bylo zamítnuto 170 žádostí.