Na otázku redaktora portálu, jaké vidí budoucí události na Ukrajině v situaci, kdy poslanci vyhrožují novému prezidentovi tím, že proti němu udělají nový „Majdan“, analytička řekla:

„Ukrajina je teď v obrovském varu. Prezidentské volby dopadly až neuvěřitelným způsobem, neboť drtivá většina obyvatelstva v nich jasně odmítla Porošenka a jeho pět let vládnutí. A oněch pět let vládnutí bylo svým způsobem až kouzelných. Ať kdokoli „správný“ vymyslel cokoli, prošlo mu to. Ať spáchal jakýkoli zločin, včetně vraždy nebo zločinu válečného, byl krytý. Ať kradl jako straka po milionech dolarů ze „zahraniční pomoci pro ukrajinskou demokracii“, prošlo mu to. Ať lhal, jak chtěl, a prodlužoval válku na Donbase, mohl, protože za ním stál Západ se svou politikou proti Rusku.“

Dále upozornila na fakt, že díky situaci, kdy si ukrajinští vrcholní politici po pěti letech „života bez mantinelů“ zvykli na beztrestnost, je nyní v zájmu mnohých z nich zachování stavu, který vládl za prezidenta Porošenka, a to nehledě na skutečnost, že lidé se ve volbách vyjádřili za změnu politických poměrů v zemi. Volodymyr Zelenskyj vyhrál ve volbách ve druhém kole se ziskem více 73 % odevzdaných hlasů, čímž porazil svého soupeře, tehdejšího prezidenta země Petra Porošenka.

„Spousta lidí v nejrůznějších funkcích, od vlády a parlamentu až po ministerstva a státní úřady, si za posledních pět postmajdanovských let, zvykla žít bez „mantinelů“. Stačilo říci „Rusko je agresor“ a byli beztrestní v čemkoli, co páchali,“ prohlásila Spencerová pro Parlamentní listy.

O režimu bývalého prezident Petra Porošenka analytička hovoří jako o „kleptokracii“, která byla podporována Západem. Stará garnitura Porošenka nyní novému prezidentovi Zelenskému „hází klacky pod nohy“.

„Je jasné, že spoustě lidem ve státních strukturách jde najednou o prosté setrvání na svobodě, a tak házejí novému prezidentovi klacky pod nohy, jak mohou. A je vcelku jasné, proč nyní ukrajinské soudy zničehonic projednávají zákaz vycestování do zahraničí pro nejméně 180 nejvyšších činitelů Porošenkova režimu,“ myslí si Tereza Spencerová.

Během rozhovoru se nevyhnula tématu „záchrany“ Ukrajiny, která v posledních letech prožívá těžkou krizi hospodářství a nedostatek peněz prakticky ve všech rozpočtových sférách. Dluhové zatížení Ukrajiny nutí vládu platit vysoké poplatky za dluhovou službu – úroky ze stávajících dluhů. Experti často upozorňují na skutečnost, že většina finanční mezinárodní pomoci, která se dostává Ukrajině, odchází právě na tyto potřeby bez toho, aby se dostala do reálné ekonomiky země.

„(…) představa, že zrovna Zelenskyj je nějakým zachráncem Ukrajiny řítící se do propasti, mi zatím připadá poměrně divoká. Každý ukrajinský prezident až dosud plnil zakázku tamních oligarchů, nebo oligarchou sám byl a plnil zakázku svou. To, že volby vyzdvihly do čela státu zrovna mladého a televizně sympatického Zelenského, ještě bohužel vůbec neznamená, že se něco změní,“ prohlásila Spencerová s tím, že „Ukrajina je svým způsobem prokletá země“.

Na Ukrajině probíhá dlouhodobá ekonomická krize, která byla zesílena událostmi na kyjevském Majdanu roku 2014, kdy došlo ke státnímu převratu a byl svržen legitimně zvolený prezident země Viktor Janukovyč.

Bývalý prezident České republiky Václav Klaus opakovaně během svých vystoupení tvrdil, že Ukrajina, na rozdíl od jiných zemí bývalého socialistického bloku, nezvládla transformací na tržní hospodářství. Události na Majdanu, v jehož důsledku stanul v čele země prezident Porošenko, ekonomickou situaci dále vyostřily.

Podle informací MMF z ledna roku 2019 za hranicemi Ukrajiny pracují až tři miliony Ukrajinců. Mezi nejpopulárnější destinace pracovní migrace z Ukrajiny patří Rusko, Polsko i země západní Evropy. Ukrajinská vláda v minulosti rovněž hovořila o velkém počtu lidí, kteří ze země emigrují a nechystají se do ní vrátit zpět, což v budoucnosti může způsobit problémy s dostatkem pracovním sil.