Politolog Roman Michelko pro Sputnik analyzoval výsledky voleb do Evropského parlamentu a čtenářům odhalil několik trendů, které mohou v následujících měsících otřást slovenskou politickou scénou. Základním poselstvím těchto voleb je podle politologa fakt, že dělení voličů přechází z pravicově-levicového na konzervativně-liberální.

Směr padá, liberálové s Kotlebou rostou

Prvním velkým překvapením uplynulých voleb je nízký zisk strany Směr-SD. Časy, kdy se strana pohybovala na úrovni 40 %, jsou dávno pryč. Současných 15,7 % je však minimum, kterého strana dosahovala někdy v prvních letech existence. Tento pokles má dlouhodobý charakter. Viděli jsme to ve volbách do VÚC, komunálních i prezidentských volbách. „Absolutně odflákli kandidátku. Já, který se politikou zabývám dost intenzivně, jsem z těch čtrnácti jmen znal šest, dalších osm-šest byly pro mě zcela neznámá jména,“ říká pro Sputnik Michelko a dodává, že nízký zisk sociálních demokratů je třeba brát s menší rezervou: „Směr má velké vnitřní problémy, ale na druhou stranu je třeba mít na paměti, že nízká účast, v tomto případě 23 %, zkresluje. V parlamentních volbách mohou mít 18 %. 15,7 % je trochu pod jejich úroveň.“

Směr dostal do europarlamentu tři poslance: Moniku Beňovou, Miroslava Číža a Roberta Hajšela. Dále Michelko upozorňuje na vysoký počet preferenčních hlasů Moniky Beňové, přičemž naznačuje, že to může souviset se seskládáním kandidátky. „Většina voličů znala jen Beňovou, tak asi proto ten počet kroužků. Jinak si neumím vysvětlit tuto preferenční tsunami,“ říká.

Směr je podle něj v sestupné fázi a momentálně je otázkou, zda se v parlamentních volbách udrží nad hranicí dvaceti procent, nebo ne.

V případě koalice Progresivní Slovensko a Spolu-občanská demokracie zafungovala podle Michelka setrvačnost z prezidentských voleb a vítězství Zuzany Čaputové bylo pro tuto koalici „dopingem“. Za jejich zisk téměř 200 000 hlasů, což tvoří 20,1 %, mohou zejména velká města, ve kterých byla tentokrát podstatně vyšší účast než na venkově. Za liberální koalici budou Slovensko zastupovat Michal Šimečka ml., Martin Hojsík, Michal Wiezik a Vladimír Bilčík.

„Tuto stranu lze chápat jako derivát českých Pirátů. Jejich výsledek vysílá signál ostatním opozičním stranám, že přichází nové rozložení sil. Je to zároveň i odkaz Kiskovi, že by měl nejdříve uvažovat nad spojením, jak dělat této straně konkurenci,“ říká Michelko.

Doplníme, že krátce po zveřejnění výsledků adresovali lídři obou stran prezidentovi Kiskovi výzvu ke spolupráci.

Kotlebovci skončili s 12 % na třetím místě a do europarlamentu vyšlou dva poslance – místopředsedu Milana Uhríka a Miroslava Radačovského, který se do povědomí veřejnosti zapsal zejména jako nekompromisní soudce v procesu s kauzou Kisky a pozemku. „Trend je, co se týče této strany, jasný: 8 % v parlamentních, 10 % v prezidentských a 12 % v evropských volbách. To je strana, která má pevné voličské jádro. Volby s nízkou účastí jí víceméně pomáhají. Pohořel lídr kandidátky Beluško, dvojka z kandidátky Mazurek sice získal hodně preferenčních hlasů, ale nestačilo to. Radačovský byl zase kandidát, který mohl oslovit ten měkký obal, resp. intelektuálnějšího voliče,“ hodnotí výsledek Kotlebovců Michelko.

Danko, Bugár a Kollár mají pod 5 %

Další parlamentní strany vysloveně propadly. 9,6 % pro SaS je daleko za preferencemi, které ji pasují za lídra opozice a OĽaNO se do europarlamentu probojovalo jen s odřenýma ušima. Těsně před volbami z kandidátky odstoupil její lídr Igor Matovič a vyzval jako gesto proti narůstajícímu pravicovému extremismu volit Petra Polláka, který je romské národnosti. „Pollák prohrál vždycky co se jen dalo - propadl a vždy ho překroužkovali. Teď mu ale Matovicova podpora pomohla a stal se tedy prvním romským europoslancem za Slovensko,“ říká politolog.

Za SaS se do europarlamentu dostali Lucia Ďuriš Nicholsonová a exministr školství Eugen Jurzyca. Zejména druhý jmenovaný je díky své nevýraznosti pro Michelka překvapením. Na druhou stranu ani přilepšení si o jeden mandát v porovnání s předchozími eurovolbami neznamená pro Sulíkovy liberály pozitivní signál. „Sulíkovi skončil jeho sen o premiérském postu a je jednoznačné, že nebude vítěz příštích voleb. Rozdíl mezi jeho SaS a koalicí PS-Spolu je více než dvojnásobný. Na opozičním nebi je nová hvězda a Sulík nebude lídrem při sestavování nové vlády,“ hodnotí postavení SaS Michelko.

Pod hranicí pěti procent skončila SNS (4,1 %), která je podle politologa ve vztahu k parlamentním volbám ve velkém ohrožení a jen 2,6 % získala další koaliční strana Most-Híd, kterou předběhla i konkurenční SMK (4,96 %). Michelko tvrdí, že strana se z tohoto debaklu zřejmě nevzpamatuje: „Výsledek Mostu je pro tento subjekt umíráčkem. 3,1 % Bugára v prezidentských volbách, 2,6 % v eurovolbách – trend je jasný. Pokud se nestane něco velmi nepředvídaného, tak Most končí.“

Z volebního výsledku je jistě zarmoucen i Boris Kollár. Jeho Jsme rodina získala jen 3,2 %, a to navzdory viditelné kampani či podpoře zahraničních politiků. „Doping od Salviniho a Le Penové nestačil. Ukazuje se, že pokud Kollár jako osoba není na čele kandidátky, tak strana nemá výtlak. Krajniak skončil v prezidentských volbách velmi bídně a ukazuje se, že preference, které Jsme rodina dostává v průzkumech vůbec nemusí být reálné,“ říká Michelko.

KDH bude míchat kartami

Překvapením v podobě vysokého zisku byl výsledek KDH. 9,7 % znamenalo pro mimoparlamentní hnutí čtvrté místo, což bude jistě povzbuzením pro tým Aloise Hlíny, který chce Křesťanské demokraty po čtyřleté přestávce vrátit do parlamentu. Michelkova slova o rostoucí dominanci konzervativně-liberálního klíče podporuje i zisk dalších výrazně konzervativních stran. Křesťanská demokracie - život a prosperita Štefana Kuffy získala dvě procenta a Křesťanská unie dvou dosluhujících europoslanců Anny Záborské a Branislava Škripeka dokonce 3,8 %. „Hlína obral KDHáky o jeden mandát tím, že se nedokázal dohodnout s dalšími konzervativci. Anna Záborská spolu se Škripekem získali 3,8 % a očividně mají svůj výtlak. Totéž platí i straně Kuffa, dohromady tyto strany získaly téměř 6 %. Pokud by se Hlína s nimi dokázal dohodnout, tak KDH mohlo mít o jedno křeslo navíc,“ hodnotí politolog.

Takto bude KDH reprezentovat ve Štrasburku Ivan Štefanec. Po brexitu usedne do parlamentních lavic i další kandidátka KDH Miriam Lexmann. Na margo této volby Michelko říká: „Pro mě je obrovské překvapení, že si prvenství udržel Štefanec - člověk ne z KDH, oportunista. Byli tam aktivisté jako Čaučík, Lexmann, ale i další zajímavá jména, kde jsem očekával, že ho překroužkují.“

KDH tedy pravděpodobně v březnu opět usedne do parlamentu - otázka je, zda spolu s Kuffovci a Škripekovci nebo jim tyto dva subjekty (možná spojené do jednoho) budou konkurovat. „Progresívní mají jasnou ambici být lídrem těchto voleb a třeba vážně počítat i s KDH. Samozřejmě s tím, že necelých 10 % z eurovoleb může být 6-7 % v parlamentních,“ říká Michelko a dodává: „Nedá se říci, že tak jako dopadly eurovolby, tak dopadnou i parlamentní volby. Trend je sice určen, ale zvýšená volební účast, která se při parlamentních volbách pohybuje většinou okolo 60 %, může některé věci překreslit. Plus, je třeba k tomu připočítat fenomén Harabinovy strany a nelze zapomínat na Kiskovu avizovanou stranu.“

Pravá strana politického spektra začíná být přeplněná: dosavadní opozici SaS, OĽaNO a Jsme rodina doplnila koalice PS a Spolu, přibude k nim ještě strana prezidenta Kisky a pravděpodobně i KDH, přičemž zralým na vypadnutí se zdá pouze Most-Híd. Kotlebovy antisystémové voliče může začít přebírat strana Štefana Harabina. No a poslední dny ukazují, že vnitřní pnutí nastávají i ve Směru. I když je málo pravděpodobné, že by představitelé frakcí uvnitř Směru chtěli vyvolávat konfrontaci ještě před parlamentními volbami, stát se může leccos. A taková situace by zase mohla uvést do pohybu i levou stranu politického spektra.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce