Varšava a Budapešť jsou často obvinovány  z nedodržování evropských hodnot v oblasti demokracie.  Maďarský premiér Viktor Orbán občas čelí kritice z autoritářské vlády, z ovlivňování justice a omezování svobody médií ve své zemi. Zákonodárné iniciativy Polska v oblasti upravovaní fungování justice také nejsou podporovány v Bruselu.

„Měli bychom udělat něco, abychom nebyli házeni do jednoho pytle v rámci visegrádské čtyřky, přinejmenším s Maďarskem a Polskem, kde ten vývoj je velmi, velmi zhoubný,“ řekl Rychetský.

Podle Rychetského je třeba se vyhnout stereotypu, že „Česká republika rovná se visegrád a visegrád rovná se Česká republika“. Dodal, že na politické úrovni se státy střední Evropy pokládají za jisté sdružení, ale je třeba tyto státy rozlišovat. 

Předseda Ústavního soudu upozornil na to, že Česká republika nerozvíjí své vztahy jenom v rámci V4, ale spolupracuje i s dalšími státy, jakými jsou například Německo a Nizozemsko.

22. ledna 2019 v německých Cáchách mezi Německem a Francií byla podepsaná smlouva o spolupráci. Cílem smlouvy je více integrovat francouzskou a německou politiku v mezinárodním spektru a v rámci Evropské unie. Německo a Francie se také zavazují, že si poskytnou jakoukoli pomoc, pokud dojde k ozbrojenému přepadení jejich suverénních území, a zavazují se rozvíjet společnou vojenskou kulturu a přispět k vytvoření společné evropské armády.

Na pozadí uzavření cášské smlouvy na konci ledna 2019 český prezident Miloš Zeman uvedl, že by chtěl posílit spolupráci visegrádské čtyřky nejenom mezi její členy, ale i s pátou zemí – Rakouskem.