Od 30. listopadu 2019 by měly být ukončeny operace platebními kartami Visa, Mastercard a Maestro. Stejná opatření by měla být uplatněna ohledně kreditních karet těchto třech systémů od 30. ledna 2020.

Uvádí se, že kvůli nedávným americkým sankcím a novým hrozbám bankovní regulátor SUDEBAN také nařídil venezuelským financovým institucím vytvoření nezávislého platebního systému.

Dříve v květnu venezuelský prezident Nicolás Maduro prohlásil, že jeho země se stává nezávislá na dolaru. Probíhající změny prezident označil za proces vysvobození z americké blokády.

Venezuelská vláda zavedla kontrolu nad všemi měnovými operacemi v zemi od roku 2003. V důsledku toho v zemi údajně vznikl nelegální trh měnových operací, jehož směnný kurz desetinásobně překročil oficiální směnný kurz. Venezuela liberalizovala operace dolaru až v srpnu 2018. Oficiální výměnný systém DICOM však zůstal zachován. Jeho míra se teprve nedávno vyrovnala tzv. černé tržní sazbě a dokonce ji překročila. 

Ve Venezuele už dlouhou dobu trvá ekonomická krize prohlubovaná účinkem finančních a ekonomických sankcí, které byly zavedeny proti zemi. Už v roce 2015 bývalý americký prezident Barack Obama zavedl sankce proti řadě venezuelských úředníků jako odpověď na vypovězení ze země amerických diplomatů. Od té doby byly sankce nejednou rozšířeny. USA v poslední době zpřísnily řadu sankcí proti Venezuele, včetně sankcí proti státním společnostem. Washington 28. ledna oznámil zavedení sankcí vůči venezuelské národní ropné a plynárenské společnosti PDVSA.

Podle průzkumu amerických ekonomů Jeffreye Sachse a Marka Weisbrota od srpna roku 2017 americké sankce dovedly k úmrtí 40 tisíc občanů Venezuely.

Venezuelský velvyslanec v Egyptě Wilmer Omar Barrientos uvedl, že kvůli americkým sankcím a blokádě jeho země během posledních tří měsíců ztratila kolem 30 miliard dolarů. Podle něj sankce také mají negativní dopad na systém zdravotní péče v zemi.

Myšlenka odklonu od dolaru a vytvoření nezávislých platebních systémů v obchodu se v poslední době stala trendem nejenom ve Venezuele, ale také v Rusku, Číně, Íránu a dalších.

Dříve o plánech vytvoření společného platebního systému informovaly státy BRICS (pozn. Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika). Jedním z důvodu pro vytvoření takového jednotného platebního systému je snížení závislosti členů BRICS na nadnárodních platebních organizacích. Předpokládá se, že platby se budou provádět pomocí mobilní aplikace nezávisle na národní měně zákazníka. Přitom mohou platformy využívat i jiné státy. První projekt bude zahájen v Jihoafrické republice.

Mimo toho země BRICS hodlají přejít na platby v národních měnách. Podle šéfa odboru pro BRICS na ruském ministerstvu zahraničí Michaila Kalugina je tam přechod prioritním úkolem. Podle něj má vzniknout dobrý nastroj na překonání následků sankcí. Podotkl však, že vytvoření takového nástroje potřebuje roky.