Pro srovnání uvedl ministr cenu šálku.

„Když vám říkají, že něco stojí pět levů a ve skutečnosti to stojí tři levy, je normální se zeptat: Lidi, to nemá logiku, kde se vzala taková cena?“ řekl Karakačanov.

Podle ministrových slov nechce bulharská strana snížit cenu stíhaček na úkor vyzbrojení, ale na úkor jiných komponentů, za něž nemá smysl platit.

„Jedním z takových příkladů je jazyková výuka. Piloti, které vyšleme, už absolvovali jazykové kurzy, absolvovali školení v USA. Má smysl, aby země znovu platila za jazykovou výuku, která bude ve velké míře pouze formální?“ řekl ministr.

Karakačanov také znovu prohlásil, že Bulharsko pokračuje v jednání o platbě rozdělené do několika částí, jelikož jednorázová platba ohrozí opravu současné techniky a rozhodnutí zvýšit mzdy vojákům.

„Vydal jsem takový pokyn – hledat variantu, aby Bulharsko neplatilo celou částku najednou,“ řekl Karakačanov.

Předtím ministr sdělil, že v případě neúspěchu v jednání s USA se může Bulharsko vrátit k projednání návrhů na nákup stíhaček od Švédska nebo Itálie.

Bývalý bulharský ministr obrany Nikolaj Nenčev vyjádřil pochybnosti, že Bulharsko vůbec chce kupovat americké stíhačky. Podle jeho názoru „bylo jednání odsouzeno k neúspěchu od samého počátku“ a Sofie chce ve skutečnosti koupit švédská letadla.  

Rozhodnutí o nákupu F-16 bylo přijato v prosinci, meziresortní komise také zvažovala švédské Gripeny a italské Eurofightery. Bulharský prezident Rumen Radev označil postup výběru letadel za „hru na demokracii“ a „triumf lobbismu“ a některé opoziční strany také ostře kritizovaly volbu vlády.

Původní cena, kterou byla země ochotna zaplatit za americké stíhačky, tvořila 1,8 miliardy levů (přibližně 920 milionů eur), ale potom parlament souhlasil s tím, že na nákup je možné vyčlenit více peněz.