Politik připomněl, že se Německo nachází v dostřelu ruských raket, které jsou rozmístěny v Kaliningradu, ale Berlín této skutečnosti nevěnuje pozornost.

„Myslím, že v Německu neberou Rusko jako hrozbu, protože mnozí Němci si myslí, že s Ruskem je možné vytvořit unii proti Spojeným státům americkým,“ oznámil bývalý polský ministr zahraničí Sikorski.

Ruská federace na začátku letošního roku posílila vojska v Kaliningradu o systémy protivzdušné obrany S-400 Triumf. Do Kaliningradské oblasti byl také přesunut pluk stíhacích letounů Suchoj Su-27 a tankové jednotky získaly 70 až 100 tanků, bylo posíleno i Baltské loďstvo, které obdrželo korvetu třídy Projekt 22800 Karakurt.

V rozhovoru pro Lidové noviny na konci loňského roku Sikorski uvedl, že EU podpořila Ukrajinu v kerčské krizi více než USA. „V aktuální krizi okolo Kerčského průlivu podporuje například Evropská unie Ukrajinu daleko víc než Trump. Dokázala hlavně daleko jasněji nazvat věci pravým jménem, včetně pojmenování příčin. Proto se obávám toho, že by americký prezident musel řešit nějakou nenadálou situaci,“ uvedl politik.

Prohlášení o „ruské hrozbě“ často využívají západní politici. Moskva však opakovaně zdůrazňuje, že Rusko nikdy nezaútočí na žádnou zemi NATO. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova si to aliance dobře uvědomuje, ale prostě tuto příležitost využívají k nasazení většího vybavení a praporů v blízkosti ruských hranic.

Rozšíření sankcí USA v rámci Magnitského zákona

Ministerstvo financí USA nedávno na sankční seznam zařadilo dalších pět občanů Ruska – Ruslana Geremejeva, Gennadije Karlova, Sergeje Kossijeva, Jelenu Trikuljaovou a velitele speciální jednotky Těrek Abuzajda Vismuradova. Kromě toho byly sankce uvaleny i na samotnou jednotku.

Ruslan Geremejev je bývalý velitel praporu, jehož advokáti rodiny Borise Němcova označovali za objednavatele jeho vraždy. Kossijev je bývalý náčelník nápravného ústavu č. 7 v Karélii, který byl odsouzen ke dvouapůlročnímu vězení za zneužití a překročení pravomocí v ústavu. Podle informací médií pracoval Gennadij Karlov ve Vyšetřovacím výboru při Ministerstvu vnitra RF a podílel se na Magnitského kauze, Jelena Trikuljaová byla vyšetřovatelkou ve Vyšetřovacím výboru.

V prosinci 2012 schválil Washington Magnitského akt o sankcích vůči občanům Ruska, kteří se podíleli podle názoru amerických úřadů na porušování lidských práv.

Ruské úřady ze své strany nejednou prohlásily, že politizace Magnitského kauzy je nepřípustná. Později byl aktu dodán status globálního zákona, který se neomezuje jen na sankce proti občanům Ruska, ale platí pro všechny země, kde se porušují lidská práva.