Čína tento zákaz obešla, získala několik amerických družic civilního určení a užívala je k zajištění spojení pro vojáky Lidové osvobozenecké armády, k šíření státních informací a k posílení policie, píše deník The Wall Street Journal s odvoláním na vlastní zdroje a korporativní zprávy.

Podle informací listu jde o devět družic. Svých cílů mohla Čína dosáhnout pomocí sítě offshorů a majitelů družic, tvrdí WSJ. Mezi účastníky tohoto schématu uvádí deník společnost Boeing a investiční firmu Carlyle Group. Úředníci a představitelé odvětví, kterých se deník dotázal, oznámili, že Čína využívá americké družice už mnoho let.

Za spojovací článek mezi Čínou a americkými družicemi pokládá WSJ hongkongskou společnost Asia Satellite Telecomunications Co. (AsiaSat). Prostřednictvím korporace Citic a investiční firmy Carlyle Group vlastní čínské úřady 75 % akcií této společnosti.

Americkým společnostem je zakázáno prodávat Číně družice, ale protože Washington považuje Hongkong za nezávislý na Pekingu, může AsiaSat kupovat vesmírné přístroje. Třeba hongkongská společnost poskytující služby v oblasti spojů dostala skupinu z devíti družic na oběžné dráze vyrobených společnostmi Boeing, SSL a Maxar Technologies.

Na konferenci v roce 2011 uvedla Citic Group mezi klienty, kteří využívají možností družic, Ministerstvo státní bezpečnosti ČLR a také čínskou rozvědku a vojáky, píše WSJ. Ve společnosti AsiaSat prohlásili, že vojáci nebyli přímými zákazníky, nýbrž využívali kapacit operátorů pro pomoc při živelných pohromách.

V roce 2017 byla jedna telekomunikační družice AsiaSat vyrobená americkou společností SSL vynesena na oběžnou dráhu raketou Proton-M z kosmodromu Bajkonur. Bylo oznámeno, že družice bude zajišťovat spojení, televizní vysílání a internet na území asijsko-tichomořského regionu.

V SSL oznámili, že prodali společnosti AsiaSat pět družic, aniž by přitom porušili zákony USA. Podle slov mluvčího společnosti byly vesmírné přístroje vyrobeny pro komerční účely a nebyla v nich použita technologie vojenského šifrování.