„Počítáme s tím, že v tomto roce budou zahájeny dodávky (ropy alternativní dodávkám z RF – red.),“ řekl Grib novinářům.

Podle jeho slov jsou v pobaltských zemích a na Ukrajině velmi zainteresováni v tom, aby Minsk pustil další proud ropy přes jejich přístavy, protože je to pro ně „další výdělek“.

Grib vysvětlil, že v tomto případě bude vše záviset na podmínkách, které nabídnou Bělorusku sousední země ohledně překládky a přepravy ropy. „Buď baltské přístavy nebo Oděsa nebo kombinace (takových dodávek – red.). Mozyrská ropná rafinerie je blíže k Ukrajině, a proto je zcela možné, pokud na Mozyrskou rafinerii, tak (ropa půjde – red.) přes Ukrajinu. Naftan je blíže k baltským přístavům, tak budou logicky přicházet v úvahu přístavy Baltského moře,“ řekl náměstek ředitele Běloruské ropné společnosti.

Dodal, že v běloruských rafinériích může být zpracovávána ropa například z Ázerbájdžánu, Saúdské Arábie a Nigérie. Jaké konkrétní varianty dodávek nyní připravuje běloruská strana, neupřesnil.   

Předtím běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že pokud se nedohodnou s Moskvou o kompenzaci za daňový manévr v palivovém a energetickém komplexu RF, Minsk bude nucen přecházet na ropu z jiných zemí. Náměstek ředitele koncernu Belněftěchim Vadimir Sizov sdělil, že běloruská strana vypracovala varianty možných partnerů a logistiku dodávek alternativní ropy do rafinérií země.  

Jednou ze sporných otázek je pro Minsk a Moskvu daňový manévr v ropném odvětví RF, podle něhož by se postupně anulovalo vývozní clo na ropu a zvyšovala daň z její těžby. Další výdaje vznikají Bělorusku kvůli nečekanému zvýšení cen ruské ropy a snížení vývozního cla na ropné produkty. Minsk odhadl své ztráty celkově za šest let na částku až 11 miliard dolarů a v roce 2019 na 400 milionů dolarů (při ceně ropy 70 dolarů za barel).