Přínos projektu Eugal, původní překážky a budoucí možnosti pro Sputnik okomentoval inženýr Vladimír Štěpán, který působil jako obchodní ředitel společnosti ČPP a v 90. letech se podílel na uzavření kontraktů s Gazpromem na dodání plynu do ČR za stovky miliard korun. Současně je jednatelem společnosti ENAS Group, která poskytuje poradenství v oblasti energetiky. Vlastní pohled na projekt vysvětlil Alexander Frolov, náměstek generálního ředitele Národního energetického institutu v Rusku.

Několik čísel úvodem 

Německá národní asociace operátorů plynotransportního systému FNB Gas informovala o zapojení plynovodu European Gas Pipeline Link (EUGAL), který spojuje magistrální plynovod Nord Stream 2 a plynový hub v Olbernhau na česko-německé hranici (navazující na HPC Brandov), do plánu vývoje německé plynové sítě pro období 2018-2028.

Provozovatelem plynovodu je společnost Gascade Gastransport vlastněná ruským Gazpromem a německým Wintershallem, který získá podíl  50,5 %. Mladšími stavebními partnery budou Fluxys Deutschland, Dopravní služby Gasunie Deutschland a Ontras Gastransport, které budou vlastnit 16,5 % nových potrubí. Stavba projektu má hodnotu sedmi miliard eur.

​485 km dlouhý plynovod se staví souběžně s již existujícím OPALEM a bude mít kapacitu 55 miliard krychlových metrů. Z tohoto množství 5,1 miliardy metrů krychlových bude plynovodem Eugal směřovat do Česka, vysvětlil mluvčí projektu ze společnosti Gascade Reemt Bernert. V České republice bude projekt naplno spuštěn v roce 2021.

Vznik projektu Nord Stream 2

Alexander Frolov připomíná, že myšlenka o stavbě Nord Stream 2 byla poprvé vyjádřena v roce 2012. V roce 2011 o ní hovořili trochu abstraktně. „Je pravda, že v té době to vypadalo jinak, bylo plánováno vybudovat potrubí do Německa a dále do stejného místa, a pak dostavět plynovod do Velké Británie, kde se snížila produkce plynu a rostla poptávka po dováženém plynu. Byly zváženy i další možnosti, ale v současné podobě byl projekt vytvořen na podzim roku 2015,“ řekl Frolov pro Sputnik. 

Navíc před podepsáním dohody s evropskými společnostmi o výstavbě Nord Stream 2 se Gazprom obrátil na Polsko s návrhem na vybudování druhého úseku plynovodu Jamal-Europe, který vede přes Rusko, Bělorusko, Polsko a Německo. „Dostali jsme odmítnutí Poláků, kteří nepotřebují peníze, je to velmi bohatá země, podle mého názoru 15 miliard eur obdrží od Evropské unie,“ uvedl ironicky Frolov. 

Ekonomický, bezpečnostní a ekologický přínos pro ČR

Podle Vladimíra Štěpána je význam projektu velký, protože na Eugal navazuje plynovod směrem na Bavorsko, což znamená další zvýšení tranzitní kapacity přes Česko, zvýšení bezpečnosti a další ekonomické výhody. Jedná se o další větev, která by vedla ve směru západ-východ až na Slovensko.

„Stávající kontrakty končí a musí být nahrazovány novými. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by nutné likvidovat stávající tranzitní systém, což jsou miliardové náklady. Místo toho budou ale i ekonomické přínosy a navíc zemní plyn víme, že prakticky z hlediska zdraví chrání život lidí, doslova zachraňuje, nemá rakovinotvorné emise, třeba síry, je to velmi ekologické palivo, takže ten význam je mnohonásobný. Jinak ekonomicky, pro bezpečnost jinak pro životní prostředí,“ vysvětlil svůj postoj český odborník.

Budoucí zisk podle inženýra Štěpána záleží na výši tranzitních poplatků podle nového kontraktu. Podle odborníka je to je otázka jednání mezi Gaspromem a Net4gasem. „ Z hlediska kapacity, která tam je, lze předpokládat, že ten zisk, který je nyní, se spíše nějak udrží, nebo možná i trochu zvýší. (pozn. Podle konsolidované účetní závěrky Net4Gas, tranzitéra zemního plynu v ČR, zisk společnosti ke konci roku 2018 činil 2 933 milionů korun),“ okomentoval expert odhadovanou výši zisku. Doplnil také, že v úvahu připadá i kratší trasa na Bavorsko - je to poloviční trasa než na Slovensko. „Ten přínos oproti současnosti se nesníží a z hlediska českých odběratelů, tak se ceny plynu sníží, protože dojde k vyššímu využití soustavy,“ prohlásil Štěpán.

Kolik plynu Česko odebere pro vlastní potřeby

Vladimír Štěpán uvedl, že spotřeba plynu v Česku byla kolem 8 miliard metrů krychlových a bude kolem 9 miliard, případně dokonce i 10 miliard. „Pokud stát bude natolik rozumný, že se bude dívat na praktické přínosy plynu a navíc cena plynu na rozdíl od elektřiny, která na rozdíl od plynu v Evropě dramaticky stoupla skoro o 50 až 100 %, podle toho jaký rok bereme v úvahu. Cena plynu se udržuje v rozumné výši, zdrojů je dost a neexistuje nějaké dramatické riziko, že by stoupla,“ prozradil odborník. „Ta situace je velmi dobrá pro plyn a odběratele, bez ohledu jaká je státní energetická koncepce, se budou orientovat právě podle ekonomiky,“ podotknul k tomu.

Navíc inženýr Štěpán doplnil, že ČR má státní energetickou koncepci založenou na elektřině obnovitelných zdrojů. Tuto strategii expert dlouhodobě kritizuje, jelikož to je nejdražší koncepce v Evropě a není prakticky bezpečná. Pokud by to bylo tak, jak už nyní probíhá, plyn zůstane doplňkem obnovitelných zdrojů, který nahrazuje uhlí u tepláren, elektráren. ČEZ zavírá tři elektrárny na hnědé uhlí, něčím se to musí nahradit a podle Vladimíra Štěpána to bude zřejmě plynem.

Od ostré kritiky k mlčení. Jak se měnil postoj k Eugalu v Česku

Co se týče postoje k projektu Nord Stream 2, lze hovořit o změně od kritiky za doby premiéra Sobotky, do podpory za současného premiéra Andreje Babiše. Co se týče mediálního pohledu na projekt, nejsou o něm téměř negativní publikace. Zdá se, že je to způsobeno i tím, že se oficiální pozice politiků vůči Nord Stream 2 a s nimi i médií změnila.

„Náš minulý premiér Sobotka byl proti Nord Streamu, což nikdo nepochopil proč. Je to proti zájmu ČR, což je naprosto nepochopitelné. Stát jako je ČR, možná byl takový rozhodující jazýček na vahách v tom postoji, jelikož přes ČR to hodně půjde. Pokud ČR dramaticky změnila svůj postoj, tak další státy nemají prakticky žádnou šanci tomu zabránit,“ řekl pro Sputnik inženýr Štěpán. Pokračoval k celé záležitosti i dále: „V Německu se to postaví, v ČR se to už staví, už není celkem co řešit.“

Podle Václava Štěpána politika vrazila zbraň do ruky Německa tím, že nabídla americký plyn. Německo řeklo ano na postavení terminálů s americkým plynem s podmínkou, že bude možné používat nejen americký plyn, ale plyn i z jiných zdrojů, pokud bude konkurenceschopný. Do toho by Česká republika šla také a zvažovala by to jako jednu z možností. „Avšak Nord Stream 2 bude asi základ bezpečnosti pro střední Evropu,“ řekl na závěr český odborník.

Scénář zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu

Podle Alexandra Frolova podobná situace je málo pravděpodobná. Avšak pokud by k ní došlo, stane se Česká republika jednou z hlavních tranzitních zemí ruského plynu. „Objemy, které mohou být přes ČR čerpány, budou nižší než objemy plynu přečerpávané přes Ukrajinu, ale Česká republika je menší než Ukrajina. V této souvislosti role ČR jako tranzitní země pro plyn v evropském měřítku rozhodně vzroste.

Co se týče pohledu českého experta na tuto situaci, ke kompletnímu zrušení plynu, podle něho pravděpodobně nedojde. „Máte pravdu, asi minimálně k částečnému nahrazení větve plynu, která šla přes Slovensko na Rakousko a Itálii, částečně by to určitě bylo přesměrováno přes ČR ze západu. Ale Česká republika není pro úplné zastavení tranzitu přes Ukrajinu, spíše pro nějaké výrazné omezení, to lze předpokládat, zase úplné zastavení není v zájmu ČR,“ okomentoval inženýr Štěpán. 

Nejpodstatnější by bylo, aby byla další provozuschopná trasa. Také Štěpán připomněl, že nedávno vystoupil premiér Babiš a prohlásil, že každý nový plynovod přes ČR, nebo každý podobný projekt je velkým přínosem pro ČR.

Údajné hrozby projektu v podání Kyjeva a Washingtonu

V procesu jednání o projektu Kyjev označoval Nord Stream 2 za součást hybridní války Ruska proti Ukrajině, Spojené státy hrozí uvalením sankcí na společnosti zapojené do realizace projektu. Sputnik si ověřil skutečná rizika projektu u obou expertů.

„To riziko je nulové samozřejmě. Jestli jednu trasu nahradím druhou trasou, která je navíc kratší z hlediska délky od zdroje v Rusku pro trhy finální, to je celkem jasné, že tam asi není co řešit. Kritika, která byla v tomhle směru, to všechno už ustalo,“ konstatoval inženýr Štěpán. K tomu dodal, že v současné době se v Česku diskutuje, jestli realizovat plynovod z jižní Moravy do Rakouska anebo jestli ho směrovat přes Slovensko do Rakouska.

Ke svému tvrzení dodal také následující: „Bude to spíše o ekonomické výhodnosti, protože stavět nový plynovod, pokud tedy byste nesli investiční náklady, když už stávající trasa nějaká je přes Slovensko, nemá moc logiku. Pokud by Slovensko chtělo tranzitní poplatky příliš vysoké, pak se takový plynovod vyplatí, tak zase je to ekonomika.“

Podle Alexandra Frolova reálná rizika již jsou překonaná: „Pokud by Spojené státy mohly uvalit sankce, dávno by je zavedly. Vyhrožují příliš dlouho, aby je bylo možné brát vážně. Jediné, čeho se jim podařilo s těmito hrozbami dosáhnout, stejně jako se zavedením balíčku sankcí, je odchod evropských společností z kapitálu Nord Stream 2. Týká se to hlavního operátora a budoucí provozovatele plynovodu Nord Stream 2. Tato společnost vystoupila z kapitálu, ale zůstala investorem, což nikdo nemůže zakázat.“ Navíc podle Frolova, pokud se USA pokusí zasáhnout do kapitálu evropských společností, způsobí to velký skandál.

Mimo jiné Nord Stream 2 podle Frolova lze vnímat jako ryze evropský projekt a to i z ohledu na hrozbu sankcí, kterými vyhrožují USA. „Účastní se ho zástupci největších evropských zemí - Německa, Rakouska a dalších. Ve skutečnosti tento projekt není ruský. Jedná se o rusko-evropský projekt. A lidé, kteří říkají, že se jedná o hybridní agresi, očividně chtějí vinit Německo, Rakousko a další výše zmíněné země z vedení války proti Ukrajině. Jedná se o velmi odvážné prohlášení, které může mít pro současné vedoucí představitele dalekosáhlé politické důsledky,“ argumentoval svůj názor ruský expert.

Náhled do dějin. Sankcemi v energetice od USA a jak s tím dopadla Evropa

Rusko dodává plyn do Evropy téměř 51 let a koncem 70. a počátkem osmdesátých let Spojené státy uvalily sankce na Sovětský svaz v souvislosti s událostmi v Polsku a se vstupem sovětských vojsk do Afghánistánu. O předchozích historických zkušenostech sankcí USA vůči palivovému a energetickému průmyslu promluvil Alexander Frolov.

„V té době byl realizován společný projekt především v Německu na výstavbu plynovodů, které nyní tvoří lví podíl na přepravním systému plynu Ukrajiny. Tehdy Spojené státy hrozily Německu uvalením sankcí za podporu Sovětského svazu, přičemž apelovaly na skutečnost, že Německo porušuje jednotu západních zemí, které se stavějí proti lidské agresi v Afghánistánu, stejně jako v Polsku. Německo na něj plivlo a všechny tyto plynovody byly postaveny,“ uvedl ruský expert na energetickou bezpečnost.

Poznamenal také, že z hlediska vlivu se současné Rusko daleko neblíží Sovětskému svazu. Avšak podle Frolova logika ukládání sankcí obecně spočívá v jiném. Nikoliv v ovlivňování dodavatele plynu, ale ve  vztahu mezi spojenci. „Stručně řečeno, můžete střílet pouze na svého spojence, podruhé budete střílet na svého nepřítele. A všechny sankce jsou vlastně výstřel. Pokud je zadáte proti svému spojenci, pak ho netlačíte ani do Ruska, prosazujete další rozšiřování spolupráce s Čínou,“ argumentoval Frolov. Čína je podle něho dostatečně velká ekonomika, může vytvářet předpoklady pro hospodářský růst.

„Spojené státy počítají se svou jednoznačnou dominancí a jsou velmi rozrušené, když jejich vliv klesá,“ dodal na závěr ruský odborník.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce