„Od roku 2014 jsme v nové etapě vztahů s Ruskem. Mám dojem, že sankce, a to jak americké, ještě z dob Baracka Obamy, tak i sankce EU, byly nucené. Po anexi Krymu* a poté, co Rusko rozpoutalo válku na Donbasu, už Západ musel reagovat,“ podotkl polský odborník pro východní politiku Grzegorz Kuczyński.

Analytik je přitom přesvědčen, že dosavadní sankce nebyly dost tvrdé, protože zůstávají většinou jen na papíře. Větší část evropských politiků se chce s Ruskem domlouvat a budovat „společný evropský dům“ od Lisabonu až po Vladivostok.

Bohužel v situaci se Severním proudem 2 nemůže polská vláda mnoho udělat, protože nemá velký vliv ani v Evropě vcelku, ani v Evropském parlamentu. Odborník by nespoléhal na to, že se podaří vytvořit efektivní koalici, která zabrzdí realizaci tohoto projektu. A to názorně ukazuje situace se schválením plynové směrnice EU.

„Stačilo, aby v průběhu jednoho roku předsedaly EU státy nakloněné Moskvě – Rakušané a Bulhaři přijali směrnici v té podobě, v jaké povoluje realizaci tohoto projektu. A německé vládě dali úplnou svobodu jednání,“ zdůrazňuje Kuczyński.

Nedělá si žádné iluze a znovu opakuje, že tento projekt se už nedá nijak zastavit a že bude realizován. Pozdržet ho na delší dobu mohou jen Američané. Ten problém spočívá ale v tom, že Donald Trump a jeho administrativa už přes rok vyhrožují tvrdými sankcemi, ve skutečnosti ale nic podobného zatím neudělali. A přece kdyby chtěli, mohli by zavést taková omezení, která by fakticky zastavila jeho výstavbu, a to nikoli úderem na západní koncerny, které ho spolufinancují, ale na dvě společnosti – jednu švýcarskou a jednu italskou, které realizují výstavbu materiálně a technicky a kladou potrubí po dně Baltského moře, vysvětluje Kuczyński.

„Je ale třeba pamatovat na to, že každý měsíc protahování výstavby je pro nás dobrou zprávou,“ soudí odborník. Může se to týkat potrubí, které bude položeno na pevnině. Jedna věc je přepravit plyn do Německa, pak ho ale bude třeba distribuovat po zemi a do sousedních států – v tomto případě může přijít vhod plynovod Eugal, který povede ze severu na jih Německa a také do Česka. Tato situace dává naději na to, že může dojít k průtahům, i když se Rusové vytrvale snaží zprovoznit Severní proud 2 do konce roku 2019, dodává analytik.

Kuczyński je toho názoru, že Rusové pospíchají s ukončením projektu nejen z finančních, ale také z politických důvodů – Rusko by se stalo nezávislé na Ukrajině a dostalo by větší operační prostor pro akce proti Kyjevu.

Teoreticky by mohla Moskva v letech 2020 a 2021 značně snížit tranzit plynu přes Ukrajinu. Jak Kyjev, tak i Moskva vědí, že nějakou tu novou smlouvu bude stejně třeba projednat, protože Gazprom si nemůže dovolit nedodávat plyn spotřebitelům v EU. Vzhledem k celé této situaci je třeba vzít v úvahu skutečnost, že na Ukrajině se bude brzy konat druhé kolo prezidentských voleb, a pak i parlamentní volby, zdůrazňuje Kuczyński.

Německo po dlouhou dobu tvrdilo, že na Severním proudu 2 není žádná politika, že jde o výhradně komerční projekt. Před rokem však Angela Merkelová uznala, že tomu tak docela není, později ale tato svá slova odvolala.

Berlín začal v jistém okamžiku ujišťovat Ukrajinu v tom, že ruský tranzit bude zachován. Tuto otázku také mnohokrát nastolila německá kancléřka v průběhu svých schůzek s Vladimirem Putinem. „Podle mého názoru to však byla jen hra pro Američany, která spočívala v tom, že jim bylo třeba ukázat, že se Berlín stará také o zájmy států tohoto regionu. Ale podle všeho se o ničem podobném s Putinem domluvit nepodařilo,“ řekl v závěru svého rozhovoru pro TVP Info odborník pro východní politiku Grzegorz Kuczyński.

*Krym vstoupil do složení Ruska poté, co pro to hlasovala většina obyvatel poloostrova v referendu 16. března 2014.