Podle Chmelára případ Assange demonstruje úplnou absenci skutečné demokracie ve světě. Politický analytik poznamenává, že Wikileaks dělal dobrý skutek zveřejněňováním důkazů o korupci, vraždách, porušování lidských práv a válečných zločinech vládami USA a dalších zemí. Spojené státy vyhlásily Assange za nepřítele státu v roce 2012 a navrhly trest smrti. To bylo to, co omezovalo úřady Ekvádoru, aby předaly Assange orgánům Velké Británie, což by logicky přivedlo Assange do Spojených států. Prezident Ekvádoru však byl písemně přesvědčen, že Assange nebude vydán do Spojených států. Zdá se, že v tomto ohledu Ekvádor zradil Assange. Tam je také osobní důvod - loni se Lenín Moreno stal prezidentem země. WikiLeaks zveřejnil jeho telefonní hovory, což způsobilo vážné podezření z korupce. Podle Chmelára sám Moreno řekl, že WikiLeaks zasahoval do vnitřních záležitostí Ekvádoru a byl několikrát varován.

V roce 2012 byl Assange obviněn ze sexuálního zločinu, který měl spáchat ve Švédsku. 19. května 2017 však Nejvyšší státní zastupitelství Švédského království případ uzavřelo pro nedostatek důkazů. Ukázalo se, Chmelár pokračuje, že jediným skutečným důvodem pro jeho zatčení je dnes obvinění z vlastizrady, kterou údajně spáchal prozrazením hesla amerického ministerstva obrany.

Chmelar píše o tom, že zpráva o zatčení Assange ho velmi znepokojila.

„Zatčení Juliana Assange je velmi znepokojivá zpráva. Nemá jiný význam než vydat ho do USA. Edward Snowden se před pronásledováním zachránil azylem v Moskvě. Latinská Amerika a zřejmě ani Evropa však pro lídry radikální demokracie není dost bezpečná. Ochrana Ruska je také jen dočasná a účelová. Technokratické elity globalizovaného světa přestávají předstírat, že jim záleží na svobodě a demokracii, usilují o umlčení jejich nositelů a dosažení, aby se lež nedala rozeznat od pravdy…. Pokud se nezformuje vlivná demokratická alternativa vůči tomuto vývoji, čekají nás velmi temné časy,“ konstatoval slovenský politolog.