Zároveň se však objevily skeptické názory. Prý je nejdražší projekt v historii AČR odsouzen ke krachu, k neúspěchu. V Ekonomickém deníku o tom psal například Jiří Reichl. Proč vznikají takové pochybnosti? Pokud mluvíme o vojenských nákupech, proč vždycky připomínají korupci a neschopnost?

„Neexistuje smysluplný důvod, proč by se akvizice nových BVP pro AČR neměla realizovat, pouze se vyskytují snahy ji oddalovat v rámci konkurenčního boje potenciálních dodavatelů, kteří nemají hotová BVP splňující zadané parametry,“ řekl Sputniku renomovaný vojenský analytik, pplk. v záloze Martin Koller.

Koller: Korupce v armádních zakázkách se vyskytuje všude na světě, je to typický produkt demokracie. EU dokonce podle směrnice EOS 2010 umožňuje započítávat výsledky korupce do HDP. V naší republice je to podle Amnesty international minimálně 10 % HDP. Nicméně zrovna v případě nových BVP pro AČR se ji pravděpodobně podařilo úspěšně eliminovat, nebo aspoň omezit. Z tohoto hlediska doporučuji svůj rozsáhlý článek zabývající se BVP, který zveřejňuje Nova republika Ivana Davida.“

Jak fungovala stará sovětské bojová vozidla BVP-2, která budou nahrazeny novým vybavením NATO?

BVP-2 bylo ve své době špičkovým zbraňovým systémem, nicméně do současnosti zastaralo. Má ve srovnání s typy druhé generace BVP nízkou balistickou ochranu, nízký bojový prostor pro současné vojáky a některé další nedostatky. Část z nich lze eliminovat modernizacemi, přičemž typ Šakal vyvinutý u české společnosti Excalibur, dnes CSG, je možná nejlepší na světě. Tuto možnost resort obrany odmítl. Pokud vedení resortu neztratí rozum na základě politických tlaků, ponechá si vyřazená BVP-2 pro vycvičené zálohy. Vzhledem k tomu, že se z Afriky a některých islámských zemí blíží druhá migrační vlna, podle rozvědek ze Středomoří minimálně 25 milionů osob, bude třeba k obraně Evropy a jednotlivých zemí každý, kdo unese zbraň a každé obrněné vozidlo. Každá armáda přezbrojovala a přezbrojuje na nové typy, jestliže má možnost. Naše stejně jako americká, nebo ruská, která rovněž vyřazuje BMP-2 a nahradila je 700 BMP-3, v současnosti probíhá výroba nového T-15 Kurganec.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata poznamenal, cituji: „Nechceme vozidlo pro minulé bitvy. Potřebujeme techniku spolehlivou, moderní, s potenciálem dalšího modernizačního růstu. A to zejména v oblasti palebné síly, ochrany osádky a použitých technologií.“ To je pravda, modernizace je nutná. Ale slova pana Opaty zní děsivě. Potřebuje česká armáda techniku pro nové bitvy? Jak bychom měli v Moskvě tato slova interpretovat? S kým chce česká armáda bojovat?

Z hlediska otázky 2 lze posuzovat rovněž názory generála Opaty. Je to vojenský odborník, nikoli aktivista a propagandista cizáckých zájmů a jaderné války v Evropě jako jeho předchůdce Pavel. Logicky požaduje pro svoje vojáky moderní výzbroj. V opačném případě by to byl špatný velitel. Slovní spojení na téma starých a nových válek, či bitev nepochází od něj a používá se desítky let, bylo platné už v roce 1914. Kdo by chtěl zastaralou výzbroj? Je třeba oddělovat politickou a odbornou rovinu, přičemž Opata je ve složité situaci, protože na svojí pozici se pohybuje na hraně mezi odborností a politikou. Česká armáda bude bojovat s nepřítelem, kterého určí zvolení politici. Pokud občané bezmyšlenkovitě volí politiky, kteří je táhnou do války, budou mít, co si zaslouží. V současné době lze za podporovatele agresivní války označit většinu politiků, kteří podporují EU vedenou Německem. Kdyby neexistovala EU jako převodová páka válkychtivých nadnárodních zájmových skupin, které reprezentují v současnosti především američtí demokraté, byla by hrozba agrese proti Rusku a jaderné války v Evropě podstatně nižší. Bez ohledu na vytrvalou nenávistnou protiruskou propagandu mnoho našich občanů, včetně inteligentnějších vojáků, nepovažuje za nepřítele naší země Rusko, ale afroislámskou invazi a její euromarxistické organizátory z německé EU a z USA. Bez ohledu na euromarxistické skupiny v USA, které jsou v současnosti základem tamní demokratické strany a zuří nad ztracenou možností kolonizace a parcelace Ruska po vzoru Ukrajiny, ukázalo Rusko schopnost ubránit se agresi. Naopak Rusko nemá vojenskou kapacitu, ani ekonomický zájem na útočné válce v Evropě proti NATO. Co by tím získalo? Co je v EU, co Rusko nemá? To si uvědomují především vojenští odborníci v Evropě i USA. Válka sice hrozí, ale prezentace nových ruských zbraňových systémů a odhodlání většiny obyvatel bránit vlast odrazuje i válečné štváče od útoku. V případě milionové afroislámské invaze bude Rusko důvěryhodnějším spojencem naší republiky v Evropě než Německo, které bylo tradičním nepřítelem Slovanů i dalších obyvatel střední a východní Evropy a Francie, která nás v roce 1938 prodala právě německým nacistům.

Česká armáda vynakládá stále více na vojenské potřeby. Vy jako vojenský člověk to určitě schvalujete. Zdá se však, že vláda, která se pouští do těchto velkých výdajů, chce především potěšit prezidenta Trumpa, s nímž navázala důvěryhodné vztahy a který naléhavě požaduje zvýšené výdaje na obranu. Mýlím se?

Zbrojení má svoje klady a zápory. Podle mého opakovaně publikovaného názoru pozici státu ve světě určuje rozsah spektra vyvíjených a vyráběných zbraní a zbraňových systémů. Zbrojení poskytuje práci v továrnách, vytváří špičkové odborníky, daně, přenos technologií. Zdaleka ne veškerou výzbroj nakupujeme z USA. Osobně, pokud bych si měl v rámci zemí EU a NATO vybrat spojence, tak raději vlasteneckého prezidenta Trumpa, který je osobností, stejně jako prezident Putin a pravděpodobně mu jde víc o peníze ze zbrojní výroby než o jadernou válku. Naopak jako spojence nepociťuji americké demokraty reprezentované Obamou, Clintonovými, Sorosem, Allbrightovou a různými dalšími euro marxisty, následovníky trockistů, včetně jejich slouhů v Rusku. NATO lze považovat za spojeneckou sílu zaměřenou na obranu Evropy pouze v případě, že v USA bude vlastenecký prezident typu Trumpa. Tím méně považuji za spojence německou EU vedenou ubohými figurkami typu Merkelové, Macrona či Junckera. Především Německo si udělalo z naší republiky svoji kolonii, kterou EU nestydatě vyžírá, v minulém roce odešlo už 800 miliard korun. K tomu se snaží využít naše vojáky jako kanónenfutr a brání účinné obraně Evropy před afroislámskou invazí. Podle mého názoru by byla z hlediska bezpečnosti ideální spolupráce USA a Ruska pod vedením vlasteneckých prezidentů a osobností jako partnerů, a to v globálním měřítku bez ohledu na prohnilou a rozpadající se EU a demokratické euromarxisty v USA. Na globální bezpečnostní politiku, včetně obecně neznámého využití a zneužití moderních nanotechnologií, to vše spojené s hlubokým rozvratem společnosti takzvaného západu, má nějaké přezbrojení naší armády zanedbatelný vliv.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce